Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?



Starší články:

22.  Im memoriam Julian D.





Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!







Píšu si do šuplíku

Dílka jsou řazena tak, že nejnovější jsou nahoře. Ne vždy to znamená, že čím novější, tím lepší. Většinu svých věcí jsem vyhodila nebo rozdala, proto se zde může objevit jen to, co se zachovalo. Není toho mnoho, ale sháním a hledám.




Oni

čtyři a půl minuty
je to se mnou nahnutý.
Pořád kolem sebe hledím
ani chvilku neposedím.
Copak to ten člověk říká?
Určitě se mne to týká!
Pokračování >>>

 
Šamanská cesta

Průzor
za ním obzor
vzdálený

mlha
která se stáčí
v prameny
Pokračování >>>

 
O upírech dneška

Téma upírů se dá i dnes, možná daleko víc než kdy dřív, pokládat za aktuální. Mnozí chápou důležitost tohoto tématu. Jiní mohou naopak vnímat upírství pověrečně, protože upírství samo bylo použito a vybydleno především americkou kinematografií, jako koneckonců mnohá jiná témata. (Má-li kdo ze čtenářů dojem, že americkou kinematografii haním při každé příležitosti, pak nechť ví, že to činím úmyslně. Americká kinematografie je skutečné zlo. Je to ovšem zlo hloupé jako středověký čert v podání katolického nadšence a proto je lze velmi snadno využít ve vlastní prospěch).
Vážnost fenoménu mi dále nijak nebude bránit v tom, abych jej nepojednala jako školu hrou, neboť tak si snáze uvědomíme, oč tu vlastně běží a s jak obrovským nebezpečím se denně setkáváme.
Následující stručné shrnutí si však neklade za úkol všeobecné pojednání tématu. Některé projevy upírství jsem pojednala jen náznakem (upír vázaný na místo skrze upíra lidského, zasílání zpráv SMS jako okrajový jev upírství), jiné jsem vynechala zcela, např. nepřímé upírství nebo velmi důležitou skutečnost, že k jevu sssání energie nedochází jen snahou upíra, ale i nepoučeností a donebevolající naivitou oběti.
Vyhladovte upíry!
Pokračování >>>

 
Živý plot

Tuto krátkou báseň mi do šuplíku strčil někdo jiný, bohužel už nevím kdo. Ale je pěkná a je škoda ji nepustit dál.

Proč živý plot tak stroze ostříhán
pro půvab pravých úhlů ostrých hran?
Symetrie zdá se
něčím blízká kráse.
Pokračování >>>

 
Za zdí
Automatická báseň III.

Přestálou nocí hledám dno jeskyně
Nemalou mocí slovanské bohyně
Rozkrývám plošinu sevřené tůně
Nehybnou hladinu pižmové vůně
Pokračování >>>

 
Tíseň
Automatická báseň II.

ponurá malá noc temná mladá
blíží se, šíří se, krčí se, halí se
nakolik dáš jí
moc
Pokračování >>>

 
Mlha
Automatická báseň I.

modrá lavina potěší sen
tiše čeká za modrou horou
aby mohla spatřit
vše, co jí dá bílý kůň
Pokračování >>>

 
Velkej pes

Kdysi tě, velkej pse, donesli sem.
Byls štěně neforemný, neohrabaný a k smíchu
Vyrostl´s nejmíň metr nad zem
Nechanej sám sobě v domovním tichu.
Pokračování >>>

 
Ty

Hledám tě
Kudy chodím.
Hledám tě v ulicích
Hledám tě na louce v lesích v polích
…..na horách u moře….
…...i doma
Hledám tě už roky
Úplně marně.
Hledám tě ve tvé tváři
A nikdy to nejsi ty.
Pokračování >>>

 
O rozbíjení nejnižšího světa

-Jak se jmenujete? řekl konečně Kolouch.... -To bych ráda sama věděla! pomyslila si ubohá Alenka. A odpověděla trochu smutně: -Teď právě nijak.
-Přemýšlejte znovu, řekl Kolouch; -to nestačí.


Chce uvést vše do pohybu (s tím, že se aspoň rozbije vše, co je navíc - vlastně to bylo násilí), a tak se to konečně povedlo. Všechno se rozlétlo na kousky - k čemu to, honem, přirovnat? Zase je to jako povodeň: Jako kdyby voda vzala dům a všechno, co v něm bylo. Má podobné pocity a souboj se sebou nabírá podobu boje mezi zcela emotivní reakcí toho, komu něco berou (Oni berou) a mírně posměšným nezúčastněným pohledem bláznivé druhé půlky, která si mne ruce nad tím, jak to všechno dobře pokračuje.

Pokračování >>>

 
Na co myslíš, Sebastiáne?
(O podstatných událostech života našeho)

Když jsem přišel domů, bylo asi tři čtvrti na deset. Ráno sprchlo, teď ale dopolední slunce probleskovalo mezi stromy a skrz okno v kuchyni malovalo groteskní obrazce po zemi i po zdech. Dům byl prázdný, tak jako domy ve městech dopoledne bývají.
Namazal jsem si sýr na chleba a potom pustil nějakou hudbu, kterou jsem ale po chvíli zase vypnul. Ticho domu, ruch ulice, křik ptáků a rachot jakéhosi stavebního stroje v pozadí mi připadly inspirativnější. Vlastně mne teď nečekala žádná práce - pochopitelně když pominu věci, které odkládám tak nějak z principu už dost dlouhou dobu. Mohl jsem se těšit na nedočtenou sci-fi a na klidný den či dva zcela bez lidí.
Zasedl jsem ke stolu a spustil na chvíli notebook, jen abych si připomenul výsledky svého několikaletého úsilí, které právě v posledních dnech přineslo ovoce. Prošel jsem grafy a výpočty; hlavně ty výpočty jsem ještě jednou musel vidět, více pro radost než pro kontrolu. Počítač jsem poté spokojeně zaklapl.
Vedle mne blikal záznamník. Obsahoval jen jednu zprávu. Byla od mého bývalého kolegy z institutu.
-Davide, jestli můžeš, zavolej nebo přijeď. Myslím, že to mám, ne určitě, určitě to mám.... Přijeď rychle, je to neuvěřitelné, teď právě teď se mi to podařilo.... Ale budou s tím komplikace, je to jinak, než jsme si mysleli. Jestli můžeš, přijeď rychle, prosím přijeď rychle.....- drmolil vzrušeným hlasem záznamník. Pak mi nezúčastněným hlasem sdělil, že vzkaz přijal ve 4 hodiny a 37 minut AM.
Nachystal jsem si jídlo do mikrovlnné trouby a spínač nastavil na třetí hodinu odpolední. Uvařil jsem si kávu a vytáhl knížku. Přečetl jsem pár kapitol, kávu vypil a pak jsem na sebe zase vzal sako a sešel k autu.
Pokračování >>>

 
Sado maso

Láska a bolest
K sobě nepatří.
Patří k sobě láska a smrt.
Jenomže smrti se bojíme
a tak jsme si vymysleli lásku a bolest
jako ubohou náhražku smrti.
A za svůj strach se mstíme
na tom druhém.
Jenom jako.
Jak vypadáme silní!
Pokračování >>>

 
Krysa Šlechtična
Povídka je opravdu pouze rekonstruovaná v původním duchu - její originální podobu si prostě nepamatuju. Psala jsem tehdy hodně takových.

Této povídky se chopil kamarád a pod svým jménem (já jsem pod svým nechtěla) ji přihlásil do soutěže, kterou vyhrál.



„Ještě jedno!“ zavolal kdosi u stolu. Seděla s hlavou podepřenou oběma rukama, obličej napůl zakrytý dlouhými vlasy.
„Život má vždycky nějakou cenu,“ pronesl vedle sedící člověk.
„Nemá,“ pomyslela si, pak ale řekla: „Ale jak se dá zastavit?“
„Proč zastavit? Co chceš zastavovat? Tomu neunikneš … nikdo tomu neunikne. A koho by to taky na-padlo! Jde to dál, dál, a nic se neděje. Já nevím o co ti jde,“ pokračoval mladík.
„Já taky ne,“ pomyslela si, „ale tobě to říkat nebudu.“
„Beru cokoliv – jen ne to, co říkáš,“ řekla nahlas.
Pokračování >>>

 
Cesta z měst

Mám náladu na milování...
Stromy se sklánějí pod poryvy větru,
Zpívají ptáci a předoucí kočka
Vyloudila na tvé tváři pousmání.
Jak ti mám říct, že nechci víc?
Pokračování >>>

 
Zamilování

Zamilování je
mlsání
Lidí kteří jsou sami.
Když jeden druhého chce mít
Ale každý má rád jenom sám sebe.
Pokračování >>>

 
Všude dobře, doma nejhůř
Krátká reflexe jednoho odpozorovaného duševního stavu
Ve čtvrtek večer zasedla většina národa před televizní obrazovky státní televize. Už více než týden avizovaly noviny i rozhlasové a televizní zprávy velmi důležité prohlášení předsedy vlády a činily to s takovou naléhavostí, že i největší odpůrci politiky a fanoušci komerčních televizí si přepnuli právě na toto večerní vysílání.
Předseda vlády se mírně uklonil, pousmál se a rozhlédl se přezíravě po reportérech, kteří se u něj tísnili.
Pokračování >>>

 
Vzdor
Zaslzeli ti, co jsou tu: musela jsem odejít.
Chlad se rozlez do všech koutů.
(Hm ... Potřebuji chvíli klid.)
Pokračování >>>

 
Potíže

Celý svět mne podvádí:
Žaludek mi dovádí!
Copak já s ním udělám?
Na opravu si jej dám!

Anebo si koupím nový
žaludeček plastikový.
Pokračování >>>

 
Cesta tvá

Jediná je světa síla.
V bohy nebo čerty víra,
ať už peklo nebo nebe ...
každý vidí jenom sebe.

Proto člověk nepozná,
že světlo = tma.
Pokračování >>>

 
Policejní
U hlavního nádraží
kamery jsou na stráži.
Ať tudy jdeš večer ráno
sledování přichystáno.
Paranoia má či cizí -
člověk odsud raděj zmizí.
Pokračování >>>

 
Bez Zuzky
Všichni sedí unuděně.
Co to s váma, lidi, je?
Ovzduší je otrávené -
Zuzka s náma nepije.
Pokračování >>>

 

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz