Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Tajemství cyklů, čarodějnická praktika a dar Bohyně Matky

I bohyně Matka a její podoby jsou v jistém smyslu ženy jako každá jiná – mají rády krásu, pohyb, půvab, radost. Každá bohyně proto tančí – točí se dokola a sukně jí vlají. Otáčivý pohyb a kruh jsou posvátnými atributy Bohyně – a jak se řekneme později, je zde místo i pro mužského Boha, pokud se chová k dámě slušně. Tak jako jsou otáčení a kruh důležitými symboly, je cykličnost, která z kruhového pohybu vychází, posvátnou skutečností. Bez její znalosti a pochopení se neobjede žádná čarodějka. Kdo přijme pravidla cyklů a jejich posvátnost, pochopí zákonitosti života a jeho průběhu. Může ukazovat cestu těm, kteří se zatím neorientují ve svém životě nebo hledají svoji vnitřní cestu. Zkuste se postavit do kruhu. Uvidíte jak je čára, která jej určuje, přehledná. Ale postavte se na lineárně probíhající cestu! Nevidíte odkud vede ani kam. A s nitkami života je to obdobné: jejich průběh a směr uvidí ti, kdož si uvědomí, že vše je založeno na kruhu. Ti také poznají mystéria života a smrti – čili pravidla toho, čemu se ne zcela přesně říká převtělování duší nebo reinkarnace. A tak si udělají, mimo jiné, jednoznačný a logický názor na vyděračské teorie o „špatné karmě“. Kdo chce rozeznat, kterak se proplétají nitky života skrze kruhy světa, musí se vzdát lineárního uvažování. Kterak - to bylo popsáno v předchozí kapitole. Zde můžeme zjednodušeně shrnout, že je třeba nezdůrazňovat to, čemu moderní jazyk říká „ego“, čili vzdát se především těch cílů a potřeb, které jsou v kolizi s celkovým laděním situace. Pamatujte si, že každá událost prožíváte proto, aby vám ukázala cestu; aby vám pomáhala rozeznat, zda jste se svým jednáním „trefili“; aby sloužila lepšímu poznání sama sebe. Ve chvíli, kdy zrevidujete a v rozumné míře omezíte svá přání, zájmy a názory, které jsou příliš svojské, sebezdůrazňující a vytržené z kontextu celku vašeho života, se dostanete do harmonického spojení se vším stvořením a s božskou silou a vůlí, která je v něm obsažena. Ale pamatujte!!! Bohyně Matka a božství obecně není proto, aby sloužilo člověku – ale člověk je zde proto, aby sloužil božstvu tím, že je bude uctívat. Za odměnu bude obdařen jeho přízní. Přizpůsobení Universu a jeho kruhovému pohybu řeší v praktickém životě mnoho potíží, které lidé mají (zřejmě je máte i vy) a marně s nimi roky bojují. Mizí pocity nespokojenosti, neklid, nejistota, závislost, pocity viny, nedostatek času, touha po nedosažitelném, strádání, závist, potřeba změn, hlad po jídle i po zážitku a další. Snadno lze potom pochopit, že všechno má svůj čas i své místo a nemůžeme sklízet obilí v březnu. Když se to poví takhle, zní to jednoduše, že? Schopnost tančit jako Bohyně má pouze ten, kdo se řídí zákony přírody a Universa, a hlavním zákonem přírody i hlavním zákonem Universa je cyklus. Celý svět se pohybuje v kruzích. Vše hmotné i nehmotné je podřízeno kruhu. Ano - i celý život každého člověka se odvíjí v různých cyklech, ba sám život je jednou částí cyklu. Den je cyklus, měsíc je cyklus, rok je cyklus. Ale jsou i cykly sedmileté a další, ještě delší. A jsou i cykly mnohem a mnohem delší než lidský život. Pro čarodějnickou praxi je důležité využití dvou základních cyklů, a to cyklu Slunce a cyklu Luny. Tyto cykly zastupují dvě síly, tzv. mužskou a tzv. ženskou, které tvoří svět a z nichž je svět stvořen. Sluneční cyklus Je pokládán za základní a je na pochopení jednodušší. Odpovídá jednomu oběhu Země okolo Slunce – čili období jednoho roku. Jeho vliv a průběh je dobře patrný v průběhu zemědělských prací. Na jaře se Země probouzí a vše začíná růst. V létě dochází ke zrání, na podzim se dozrálé sklízí a zasévá se pro příští sklizeň. Přes zimu zaseté odpočívá v zemi. Sluneční cyklus roku odpovídá průběhu dne – to je malý sluneční cyklus, ráno je jarem, den létem, večer podzimem a noc zimou. Také je analogický průběhu života všech bytostí – zde je jaro zrozením a dětstvím, léto dospělostí, podzim stářím a zima smrtí – nebo obdobím mezi dvěma vtěleními duše do pozemského žití. Sluneční cyklus je základním cyklem všeho existujícího. Dávná mystéria všech národů jsou spojena se slunečním cyklem. Účelem mystérií nebyla jen plodnost a dobrá úroda, ale celkové posvěcení života, sžití se s harmonií Universa. Dnešní lidé tyto svátky neslaví, proto je moderní civilizace nemocná a lidé nespokojení, ba i nešťastní. Nad slavením svátků slunečního cyklu bděli dřív čarodějové, vědmy, šamani a kněží či kněžky. Splynout s Universem a jeho harmonií je tak jakousi první třídou, základní gramotností každé čarodějnice. Proto i vy začněte svůj magický výcvik právě zde. Do jednoty s celkem se dobře dostanete tím, že si nejdříve ze všeho uvědomíte, kterak byl váš dosavadní život slunečnímu cyklu podřízen, ačkoliv jste o tom třeba ani nevěděli. Projděte si důležité změny ve vašem životě a uvědomte si, že ty skutečně zásadní změny přišly z velmi podstatné části na jaře a na podzim. Připomeňte si, jak ve vás zrála rozhodnutí a že důležité kroky svého života jste započali velmi často právě poté, co byly přes zimu „pohřbeny do země“. Nad analýzou minulosti je třeba posedět dlouho a nalézt ve vlastním životě jednoznačné a přesvědčivé důkazy. Je to začátek vaší práce, nelze jej odbýt. Až projdete vlastní život, obraťte se k životům vašich blízkých a přesvědčete se, že i rytmus jejich života odpovídá cyklu Slunce. Až budete hotovi s minulostí, zkuste slunečními pohybu vědomě přizpůsobit své kroky současné i budoucí. Začněte zase u sebe – jenom tak se na vlastní kůži přesvědčíte, jak mocný nástroj magie se učíte ovládat. Rozhodnutí a změny, stejně tak jako veškerou důležitou práci si určete na jaro a podzim. Při tom pamatujte, že jarní dění jde více mimo vaši vůli a často musíte počkat, co že se vám objeví, zatímco na podzim si volíte vy, co budete chtít aby vám na jaře vyrostlo. Podzimní změny jsou právě proto ryze vaše a je málo pravděpodobné, že vás něco překvapí. Léto ustavila božstva jako dobu odpočinku a zábavy. To, co je v létě na práci, je totiž obvykle vnímáno jako zábava. Vědomá činnost v létě odpočívá, čeká a hluboko uložené síly se dostávají k povrchu, aby se spojily s těmi silami, které jsou součástí vědomí. Přirozeně dochází ke spojování obého druhu sil – a symbolem toho je sexuální styk. I v přírodě vše zraje samo, aspoň zdánlivě. Stačí, když je dobrá půda a dostatek vláhy, čili když je rovnováha principu ženského a mužského. Léto je pro člověka i přírodu dobou setkávání, radosti s bližními i dobou nezávazných vztahů, emočních i sexuálních, které mají oslavit plodnost protikladných sil. Mužské a ženské se musí spojit, aby byla dosažena rovnováha na celý rok dopředu. Není proto lepší práce ani lepší zábavy na léto, než je povídání si, setkávání se, zrcadlení se – případně sex. Sexualita je nejvyšší a nejposvátnější oslavou léta. Zima je opačná. Přes zimu je každý pohroužen sám do sebe, málo lidí chodí ven. Jednání probíhají líně a změny se často nedaří. K pohybu dochází kdesi uvnitř – mimo oblasti našeho vědomí. Přes zimu je třeba přemýšlet, řešit, analyzovat – prostě najít si zábavu sám u sebe. Když budete příliš spoléhat na druhé, můžete být zklamáni. Přes zimu se nepouštěje do ničeho nového, než co je nezbytně nutno, nechtějte nic zvrátit nebo na něco vyzrát – od zrání je ti přece léto. Přijmete-li sluneční cyklus za svůj, dostane se vám do krve a sroste s vámi. Začnete být šťastnější, nabydete pocitu, že vám pomáhá celý vesmír. Začnete rozumět sobě, dějům okolo sebe a posléze i lidem, s nimiž se setkáváte a budete setkávat. Budete se moci ujmout své čarodějné funkce, která mimo jiné tkví ve schopnosti porozumět druhým a umět jim dát dobrou – skutečně dobrou a užitečnou – radu. Lunární cyklus Sluneční cyklus lze ztotožnit s rytmy života. Ve chvíli, kdy si na něj zvyknete, bude vám připadat zcela zjevný a jasný – inu jako Slunce. Oproti tomu je cyklus Luny skrytý a ovládá i skryté skutečnosti a síly. Je přirozený pouze ženám, muž do jeho tajů proniká hůře, pokud vůbec se mu to zdaří. Sluneční cyklus je oproti tomu přirozený všem lidem. Mužské myšlení je vědomé. Nevědomou složku osobnosti vnímá muž jako temnou, tajemnou a mnohdy nepřátelskou. Díky patriarchátu bylo magické umění ovládnuto muži. Proto jsou všechny duchovní nauky popisovány do značné míry zkresleně a pouze ze zploštělého pohledu mužů. Ženské myšlení je univerzální. Prvotně vychází z nevědomé, tajemné a temné složky osobnosti, ovšem světlo vědomí je zrozeno temnotou. Žena tak v sobě obsahuje oba prvky. Slunce nás denně pozoruje z oblohy svou žhavou tváří. Jednou je v nadhlavníku, jindy i v poledne stojí kousek nad obzorem. Stále je to ale ta stejná tvář. Luna, bledé oko v hlubinách, zrcadlí svit zářícího slunečního světla. Není však jen pouhým zrcadlem kdesi v temnotách - přidává cosi navíc. Má čtyři čtvrtě či čtyři tváře: Jednou poskytuje odraz dokonalý, jindy jen částečný, a někdy není vidět nic. Má-li být cokoliv dokonalé, musí to být úplné. Úplnost je stavem, v němž jsou sjednoceny oba protiklady. Protiklady, plus a minus, jsou jen dvěma protichůdnými konci jedné tvůrčí síly. Tím, že se protikladné póly jediné síly periodicky spojují a zase rozdělují, vzniká Bytí. Pokud je jeden pól silnější než druhý, dochází k neharmoničnosti, která se sama touží vyrovnat. Má-li být mezi Sluncem a Lunou souzvuk, musí se jedno odrážet v druhém. Tehdy dochází k vyladění, ke spojení člověka s jeho podstatou a původem, či k rozšíření vědomí. V době, kdy Luna mizí a její světlo se propadá, se vědomá půle osobnosti zamlžuje, člověk ztrácí svoji bdělou individualitu a spojuje se s černou hlubinou z níž pochází (na individuální úrovni je to matka, na kolektivní je to doba, kdy lidé-ještě-nebyli-lidmi). Za novoluní je toto spojení nejsilnější, tehdy je každý úzce spojen se svojí prapodstatou, s prasilami a s dělohou Matky Stvořitelky. Tehdy obsahuje každý člověk bohyni Matku a tehdy ji každá žena může v sobě poznat a spojit se s ní. Symbolem vlivu Bohyně je menstruační krev. Pak se spojení se Stvořitelkou zase zamlžuje, převládá vliv stvořeného. Vědomí jednotlivce se obrací ven do světa, je nastolena vláda jasného dne a přímočarosti. Ta vrcholí v době úplňku. Člověk může znovu projevit do světa to, co načerpal ve spojení s Pra-bohyní. Nalézt v sobě spojení s Matkou není nic jednoduchého. Žijeme své životy ve světě světla, proto je nejdříve bezpodmínečně nutné uvést sama sebe do harmonie se slunečními rytmy – až poté je možno jít hlouběji. Vcítěním do slunečních rytmů se naučíte naslouchání vnitřního hlasu a pokoře. Potom lze teprve hledat rytmus Luny. Sexualita, zvláště ta ženská, je hlavní branou. Je třeba také ovládnout umění introspekce - čili pozorování vlastní duše, mysli, toho, co cítíte, vnímáte, jak na vás působí vše co jste schopni zaznamenat. Je velmi dobré, seznámíte-li se s lunárními božstvy a s jejich moudrostí. V době novoluní provádějte rituály, při nichž budete uctívat Bohyni a budete ji žádat o pomoc. Pamatujte, že síla bohyně je veliká a nelze se s ní kontaktovat přímo – vzpomeňte na Medusu, která je jedním z obrazů Matky Stvořitelky a přesto pohled na ni zabíjí. Jen velmi zkušené čarodějky mohou při novu zasáhnout do přediva sil a měnit osudy lidí i celků. Začátečníci mohou věnovat dny okolo novu sebezpytování, přemýšlení nad sebou i nad svými bližními. Za přibývajícího Měsíce lze konat obřady pro vytvoření nebo upevnění něčeho, za ubývajícího budete žádat o zničení nebo rozklad – např. chcete-li se zbavit zlozvyku. Rány se lépe hojí, když byla operace provedena za ubývajícího měsíce, rostliny zasazené za přibývajícího měsíce lépe rostou a prospívají. Bílá Luna, úplněk, poskytuje schopnost vidět v temnotách. Rituály konané za úplňku proto budou konány za účelem zdaru, prohlédnutí, se žádostmi o ochranu a o vedení. Světlo úplňku je vynikající pro věštecké operace, pro očistu křišťálové koule a pro nabíjení předmětů, které mají posílit schopnost vcítění a Porozumění. Při úplňku si můžete dělat jasno a přenášet svůj vliv na druhé. A na závěr ještě pár slůvek o mystériích krve a o „odevzdávání krve“. Bohyně propůjčila při stvoření lidem vlastní schopnost tvořit. Stvoření světa je vlastně rozpadem původní pra-jednoty na mnoho malých, nepatrných částí. Původní jednota byla symbolizovaná světlem, a to se roztříštilo do tisíců malých částí – duší. Aby mohla být jednota obnovena, aby lidé nebyli ve světě ztracení a bez naděje na Porozumění, a aby duše neztratily zcela a navěky jedna druhou, byly rozpuštěny v krvi Bohyně. Ta svoji krev poskytla každému člověku, protože každý člověk je jejím dítětem. Krev lidí je součástí těla majetkem Bohyně Matky. Proto je krev posvátná. Každý jsme součástí Bohyně a krev je tím, co spojuje. Posvátný vztah lidstva a Matky je symbolizován lunárním cyklem a menstruační krví. V menstruační krvi dává lidstvo oběť svojí matce, symbolicky jí vrací její dar. Menstruace je smlouvou mezi člověkem a bohyní - a žena je nejvyšší kněžkou. Za odměnu dostává žena od Matky sílu. Pamatujte si, že není silnější bytosti na světě, než je menstruující žena! Mužové se kdysi dávno lekli sil ženy a učinili menstruující ženu nečistou, aby ji zbavili praktické možnosti uplatnit její sílu. Pak učinili nečistým vše ženské a patriarchálním obrazem ženy se stala panna Marie - čili ta která nemá svoji temnou podstatu, jejž by ji činila skutečnou, celou ženou. Panna Maria pak byla vzata na nebesa – a nebe je ryze mužské prostředí. Sexuální magie Sluneční a lunární cyklus jsou do značné míry protikladné – slunce je světlem vědomí, kdežto Luna symbolizuje hlubinu nevědomí. Oba cykly však zároveň s protiklady zacházejí každý po svém – Slunce zapadá a vychází, Luna má svůj úplněk a nov. Přestože tyto tak protikladné cykly pojímají polarity každý po svém, stále se jedná o tytéž protiklady – jen přioděné do jiného šatu. Vše, co se týká polarit, zpracovává ve svých tradicích sexuální magie. Sex – ten je přece o muži a ženě, čili o protikladech. Tradicí a různých škol sexuální magie je velmi mnoho a bohužel existuje v této oblasti mnoho pověr. A kde je místo pro pověry, je místo i pro chybné výklady, dezinterpretace, manipulaci a pro podvodníky, kterým jde o sexuální uspokojení, případně o pozornost či dokonce peníze. Je proto velmi předvídavé znát teorii o protikladech a jejich zákonitostech a také používat při naslouchání učitelům a „guruům“ vlastní rozum. Všechno magické vědění je logické a jasné, vše zapadá do sebe. Jen ta logika je trošku jiná, než naše všednodenní – ale jakmile si jednou zvyknete, už vám to půjde snadno. Sexuální magii lze rozdělit přibližně do dvou skupin. Tantrická magie je podobná józe. Při posvátné souloži slaďují partneři svůj dech a snaží se omezit pohyby těla na minimum. Mnohdy setrvávají ve zcela nehybném spojení po několik hodin a nechávají cirkulovat energii skrze sedm čaker, což jsou energetická centra uvnitř těla. Častým účelem tantrických rituálů je získání vnitřní síly, rovnováhy a duchovního pokroku. Západní sexuální magie oproti tomu více využívá vizualizačních technik. Následující příklad popisuje rituál moderní sexuální magie: Účelem operace je získání odpovědi na otázku. Před uskutečněním soulože je připraveno sigillum, posvátné znamení, na něž je vázána bytost z astrálních končin. V okamžiku tělesného spojení promítá partner svou vůlí představu sigilla do nitra lebky partnerky. V následném spánku se partnerce zjeví odpověď. Rituály jsou prováděny za dosti přísných podmínek, je pečlivě voleno prostředí, doba sexuálního styku, obřadní šat, vůně a pomalování těla atd. Ani jeden z dvojice nesmí po celou dobu rituálu včetně soulože ztratit koncentraci. Na rozdíl od tantrické sexuální magie partneři vzájemně stimulují své vzrušení fyzicky a mnohdy se dynamicky pohybují. Častým účelem rituálů západní sexuální magie je nalezení sebe sama a promítnutí své vůle do makrokosmu – čili do vnější reality. A odsud právě pochází nejvíce pověr. Neznalí lidé se často domnívají, že sexuální magie je využíváno pro splnění osobních přání a tužeb. Samozřejmě – i toto se děje. Každé učení může být překrouceno a každý nástroj lze využít k ničení. Původním určením sexuální magie je uvedení sebe sama do harmonie s Universem. Druhotně jde o podpoření sil, které udržují stvořené světy silou svou vlastní. Pravá Vůle člověka je v dokonalém spojení s těmito silami a nalezení Pravé Vůle pomocí sexuálních praktik je velmi účinnou cestou magického vývoje. Úryvek z knihy Malá škola čarodějnictví Praktický úvod do sexuální magie speciálně pro čtenáře Astra Nakreslete své přání. Volte malý schematický obrázek, stačí jednou nebo dvěma barvami. Už při kreslení obrázku ať je vaše představa cíle jasná a konkrétní. Obraz oživte sexuálním stykem. Je dobré, když vám váš partner pomůže, není to ale nezbytně nutné. Při souloži mějte nakreslený symbolický obrázek buď před svým vnitřním zrakem – anebo pokud své představivosti nedůvěřujete, připevněte jej tam, kde jej můžete vidět. Po celou dobu soulože je třeba se soustředit na svůj cíl, pozornost nesmí polevit. Ve chvíli největšího vzrušení nebo vyvrcholení „nalijte“ sílu do vámi nakresleného obrazového symbolu cíle. Nejlépe okamžitě, ale nejpozději druhý den vezměte namalovaný symbolický obraz a spalte jej. Jak bude hořet, pouštějte cíl i celý rituál z mysli, jako kdybyste chtěli na vše zapomenout. Popel zahrabejte do země (praktické věci), hoďte do řeky (vztahy) nebo nechejte rozfoukat větrem (duchovní přání). Doporučení: Volte cíl opatrně a s rozmyslem. Po spálení se již k myšlenkám na cíl vůbec nevracejte, vědomé úsilí může vše zkazit.

červenec 2002