Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Rozhovor o konci světa 2012 jak jej zapsala a perfektně z původního dlouhého společného uvažování zpracovala Věra Keilová

Zuzana Antares: Každého jednadvacátého udělejme něco pro lidstvo S kartářkou a vědmou Zuzanou Antares z Brna jsem se setkala v půlce roku 2012 a na den s datem 21. prosince 2012 jsme vyložily tarotové karty. Výsledek byl velmi zajímavý, ale přišly jsme i na spoustu dalších inspirujících informací a souvislostí, které mohou být v této době lidem k užitku. Zuzana Antares je autorkou několika knih o věštectví a magii a další k vydání připravuje právě v těchto dnech. Víc než dvacet let používáš Crowleyho tarot a mohla jsem si sama na sobě ověřit, že tvé výklady sedí a předpovědi vycházejí. Jak jsi začala svou dráhu profesionální kartářky? Před pětadvaceti lety jsem začínala vykládat podle mariášek, tarot u nás ještě příliš známý a dostupný nebyl. Crowleyho tarot jsem studovala podrobně. Součástí jeho učení jsou i informace o posunu věku čili období Nového aeonu, jehož počátek datoval Crowley rokem 1904. Čím byl tento rok výjimečný? Za určitých magických okolností, které navenek nebyly tak zjevné, ale proběhly ve vnitřní, magické realitě, došlo podle Crowleyho k předání vlády nad tímto světem mezi bytostmi doposud panujícími, jež svůj původ odvozují od umírajícího boha, jehož prototypem je Osiris – umírajícím bohem je i Ježíš – a novým rodícím se bohem Horem, také známým z egyptské mytologie. Tím začal Věk dítěte. Není tím však míněna doba malých dětí, Věk dítěte má obrazný význam: období narození a dětského věku lidstva. Jen se dobře rozhlédněte, jak lidé najednou na všechno potřebují předpisy a nařízení, jak nevědí, co sami se sebou, jak pít horkou kávu a jak přejít silnici, jak si najít partnera, jak naplnit svůj život. Crowley to předpovídal už před rokem 1920. Dle tohoto magického paradigmatu si ale bohové vyberou i krvavé oběti, což se naplnilo nejen ve dvou světových válkách. Crowley zmiňuje i nečekaný pokrok lidstva jak ve vědecké, tak i v sociální oblasti a už tenkrát tvrdil, že celá Země se bude během následujících pěti set let temných věků velmi výrazně měnit. Z lidského pohledu je to spíše v negativním, přesněji nelibém, slova smyslu, protože je třeba hrubé očistit od jemného. Část lidstva pak vykročí kupředu, zatímco druhá část zůstane tam, kde je. Nauk, které se zabývají přerodem lidstva a současnou transformací, je však velmi mnoho. Dá se to vysvětlit ještě konkrétněji? Tak jako se lidé oddělili od svých předků, opice zůstaly opicemi a lidé šli dál, má nyní proběhnout obdobný vývojový skok. Je to ale dlouhodobý proces, který bylo možné pozorovat už před rokem 1904. Vymezují se v něm milníky jako dvacátá léta, nástup Hitlera k moci atd. Právě během této doby začala být esoterika také mnohem dostupnější širším vrstvám. To, co do této doby bylo tajné nebo přesněji obtížně dostupné, bylo vlivem různých okolností zveřejněno. Nicméně jsou tyto nauky pro většinu populace tajné i dnes. Nikoli v tom smyslu, že informace k dispozici nejsou, nýbrž v tom, že lidé nejsou schopni porozumět a svými pokusy o doslovný výklad vše ještě zatemňují. Doslovné, matoucí, chybné, zjednodušující výklady esoterních nauk jsou chorobou naší doby. Víra, že něčemu rozumí, ač nechápe ani zbla, posouvá každého takto uvažujícího člověka mimo skutečnou magickou realitu, a co víc, mnohdy i mimo realitu sociální. Lidé se pokoušejí konzumovat poznatky, ale ty se jim zadrhávají v krku. Povšimněte si, jak na vědu, na jejíž zvládnutí nestačí celý život, dnešní člověk smlsne za půl roku, aniž by cokoli pochopil - chvíli se věnuje kabale, pak józe, pak kartám, numerologii atd., ale ve všem zůstane jen na povrchu. Každý máme přirozeně dánu svoji mez, za kterou nemůžeme. Tak je to dáno, tak jsme se narodili. Každý z nás si přitom hledá takový okruh lidí, který jeho vyspělosti odpovídá… Samozřejmě, jinak to být nemůže. Už za minulého režimu, v hodinách jógy náš učitel říkal, že počet lidí na Zemi se bude velmi rychle zvyšovat, protože mnoho střípků kolektivní duše si bude chtít odbýt určité zkušenosti během krátké doby, která je k tomu ještě určena. Celé kosmické vědomí je totiž jakoby roztříštěno mezi individua na celém světě. Jejich prostřednictvím se realizuje. Všichni jsme součástí této kolektivní duše a ten kolektivní prvek se musí nejprve vtělit opravdu celý, aby do jisté doby prošel danou kvalitou i kvantitou zkušeností. Teprve potom se začne vyvíjet individualita. Ta osobní i ta kolektivní. Proto je právě dnes na světě tolik lidí. V této souvislosti lze pozorovat jednu zajímavost: To, co dříve lidé předváděli v cirkusech, třeba různé akrobatické kousky atd., dnes umí téměř každé děcko. Přitom jde o výkony, které se dlouho trénují. Tato specializace konkrétních jedinců na konkrétní dovednost naznačuje, které součásti probouzející se kolektivní duše jedinec náleží. Tito lidé, ať se věnují tělesným dovednostem nebo intelektovým či jiným duševním aktivitám, do nevědomé duše země předávají dovednosti a schopnosti, které realizovali. Naši potomci budou schopnější, ovšem v měřítku, které je nám, kdo žijeme právě teď, zcela cizí a mimo naše chápání. V jejich osobnosti už bude obsažen prvek kolektivního vědomí, který se rodí právě teď, v těchto desetiletích, letech i měsících. Při tom dojde k přirozenému rozdělení lidí. Právě nepochopení tohoto procesu a násilné zásahy do vývoje lidstva, které se ve 20. století objevily, vedly k omylům, kdy vůdcové chtěli nebo dodnes někde chtějí dělit lidstvo na základě jimi stanovených měřítek. Bylo dvacáté století, jež bezprostředně předcházelo současné transformační době, výjimečné ještě něčím? Kupříkladu Jozef Karika zmiňuje ve své knize Brány Meonu v okultním světě známou myšlenku, dle níž existuje souvislost mezi sílícími násilnými ideologiemi a rostoucí těžba ropy. Co je to ropa? Jsou to biologické zbytky našich prapředků a my tím, že bezostyšně využíváme jejich zetlelé schránky z pravěku vývoje života na Zemi, zároveň evokujeme i astrální formy, které do našeho světa nepatří. Nedopřejeme jim posmrtný klid a z té nejhlubší kolektivní paměti vyvoláváme entity nebo bytosti, jejichž svět měl jiná pravidla. Tak vzrůstá zmatek a násilí. Dvacáté století přineslo sociální změny tak výrazné, jaké nebyly snad za uplynulých několik tisíc let. Například změna postoje k božským silám, ať už jsou pojmenovávány jakkoli – vždy se projevují absencí víry, a ta je nahrazována buď přimknutím ke konzumnímu životu nebo fundamentalismem; nebo zásadní posun v sociálním postavení žen, změna v chápání manželské smlouvy, v očekávání od přátelství, ve sdílení sebe sama, ve využití času; vznik pojmu „informace“ - dovede si někdo vůbec představit, že tento pojem neexistoval? Nejen jako slovo – prostě nebyl pro takové slovo obsah. Jak bys charakterizovala současnou dobu na počátku jednadvacátého století? Roztříštěnost. Na světě je dnes několik miliard lidí, ale marně k sobě hledají cestu a porozumění mezi nimi dosud nezavládlo. Každý trvá na své pravdě a nejsme schopni dobrat se konstruktivního pokroku. V této souvislosti připomenu již zmíněnou myšlenku ztráty víry: C.G. Jung tuto skutečnost vysvětluje tím, že jsme ztratili autoritu na nebi a Bůh pro nás přestal být otcem, k němuž se můžeme kdykoliv vztahovat, ale dosud jsme nenalezli autoritu a boha sami v sobě. Proto se cítíme sami a nejsme schopni podělit se o svoje já s ostatními. Za sebe mohu slíbit, že k tomuto nalezení autority v sobě samém doje, i když to ještě nějakou dobu bude trvat. Jaký je cíl? Sjednocení s kolektivním vědomím. Celkový pokrok v tom nejmagičtějším – nebo nejduchovnějším, pokud nemáte rádi slovo magie – smyslu. Prakticky vzato to značí, že lidé budou schopni se navzájem propojit, vnitřně si porozumět a komunikovat beze slov. Vůle lidí nepůjdou proti sobě, každý bude mít na světě své místo. Podle jedné z tajných nauk svět existuje jenom proto, že je vyslovován božstvem. Předmětná realita je vytvářena právě slovy nás všech, protože ta jsou jen opakováním původního praslova, které věčně zní Vesmírem. Svět, jenž jím byl stvořen, by lidstvo nyní mělo de facto opouštět. Náš svět je dnes nám všem prostředníkem. Vyšším záměrům Universa je hmotná realita jevištěm, realizací. Ale nutně tomu tak nadále být nemusí. Velmi pěkně o smyslu slova ve vývoji člověka, a také o tom, jaký je rozdíl mezi slovem a světlem, píše v knize Abeceda stvoření nedávno zesnulý D. Ž. Bor. Aby se světlo, které je formou ducha, mohlo šířit, stává se Slovem, poté realitou. Doplňme si, že tento cyklus je jako ruské kolo – Slovo dojde dolů, do matérie, zde se naplní a pak se odrazí zpět vzhůru. V budoucnosti budou lidé možná žít vnitřní vesmír a slova vyslovená ven, do světa, potřebovat nebudou. Ale to si dnes jen těžko představíme. Podobně těžko si můžeme představit prožívání, o němž se občas mluví jako o žití v pěti či více dimenzích. Nejde o počet jakýchsi „dimenzí“ – je to jen snaha slovně uchopit rozšíření vědomí o celý vnitřní vesmír. Spíš než výkladem lze budoucí události uchopit třeba básní, jako to dříve udělal Nostradamus. Jisté je jen to, že svět bude fungovat jinak. A možná už brzy. Transformace podle všeho už začala… Ano, ale nevíme, zda skutečně nastane nějaký zlomový bod, anebo vše půjde zvolna a plynule a my si změny všimneme, až díky následkům, které přinese... tedy bude dávno po ní. Bod zlomu byl očekáván už například v roce 2000, kdy se mluvilo o konci světa. Tento rok byl mezníkem, za nějž jsme moc neviděli. Mluvilo o konci světa v souvislosti s rokem 1999 nebo 2001. Osobně si myslím, že se to i trošku vyplnilo ve chvíli, kdy 11. září 2001 došlo k atentátu na Světové obchodní centrum v New Yorku. To přineslo zdůvodnění pro do té doby nevídanou kontrolu lidí, kterou by si předtím jen tak líbit nenechali. Změnila se tím nejen Amerika, ale s ní i celý svět. To, že tu jsou nebezpeční teroristé, se stalo univerzálním zdůvodněním špehování lidí. Domnívám se, že tato kontrola bude ještě pokračovat a bude se stupňovat. Je ale logické, že čím větší tlak bude vyvíjen z jedné strany, tím více bude na opačné straně těch, kteří se budou snažit obranné mechanismy bořit. Může to vyvolat velké napětí, protože omezování lidských svobod může být příčinou dalších konfliktů. Duch je neomezitelný a stále si bude hledat svou cestu. Zatím si lidé ale ještě příliš neuvědomují, jak jsou válcováni a ničeni kontrolami, zákazy a zároveň vnucováním nepodstatných potřeb a názorů. To, co by měli přijmout, tj. duchovní rozměr jejich života, jim bude docházet postupně a určitě ne všem. Možná k tomu přispějí i přírodní děje na zemi. Po nějakou dobu bychom prý opět mohli být bez elektrického proudu, bez plynu atd.… Pokud by se nějaká zásadní změna udála rychle, svým způsobem by to byla výhoda. Každý by byl ihned konfrontován se sebou samým a rychle by se musel přizpůsobit situaci, jinak by měl smůlu. Takové konfrontační okamžiky nebývají špatné, prověří se jedinci i vazby mezi nimi. Lidé by náhle mnohem více potřebovali jeden druhého a nezbylo by nic jiného, než být tolerantnější a méně sebestřední. Lidé také dnes mívají velmi zvláštní sny… Přátelé i žáci mi o nich vyprávějí. I mně se zdál zajímavý sen. vystupovaly v něm osoby v uniformách, které vládly druhými pouhým pohledem. Jindy se mi objevují mimozemšťané, neznámé světy i cizí zbraně. Kolektivní nevědomí pracuje. Bylo by zajímavé vědět, jaké sny měli lidé například před druhou válkou. Určitě muselo být cítit, že se chystá něco tak závažného, jako je násilná smrt miliónů lidí. Lidé, kteří si zaznamenávají sny, se naučí rozlišit osobní a kolektivní sny, které odrážejí dění ve společnosti, politickou situaci, vědecké objevy nebo závažné katastrofy – třeba i na druhém konci světa. Je osudem těchto snů, že je lze vyložit až s odstupem, v kontextu s již proběhlou událostí, která se snem souvisí. Nemůžeme tedy pomocí snů věštit, můžeme jen dopředu vytušit náladu, která bude vládnout. Mezi lidmi, zabývajícími se esoterikou a zvláště magií, jsou známy zvláštní sny a vidění v souvislosti se svržením atomových bomb v roce 1947 a s dalšími vědeckými objevy a katastrofami, jimiž se tyto objevy projevily. Zřejmě ale k poničení naší planety a lidského genomu prostřednictvím těchto objevů dojít nemělo… Vždy je všechno tak, jak být má. všechny katastrofické události způsobené člověkem jsou také součástí kolektivní duše země – a ta je příliš silná a příliš organizovaná na to, aby se námi nechala zničit. Vraťme se ale do prvorepublikových dob: tenkrát ve společnosti fungovaly různé ezoterické a filozofické spolky, kde lidé ledasco společně sdíleli a probírali, zatímco dnes jsou ponořeni do sebe. A to je chyba. Lidé by se měli snažit spojit, sdílet se, tolerovat se... Protože když to neudělají, budou v této nelehké době přerodu cítit psychickou nepohodu ještě víc. Dokonce se dnes u mnoha klientů setkávám s jakousi alergií na lidi, což je největší paradox. Není možné změnit své ne vždy dobré, ba často vyloženě negativní naladění jinak, než že lidé budou zase potřebovat jeden druhého. Co z toho vyplývá? Že spíše než v hromadění majetku hmotného i informačního bychom nyní měli mít za cíl toleranci a pochopení v mezilidských vztazích. Není nutné více lásky – stačí víc obyčejné slušnosti a tolerance. Majetek ani vědění v nejtěžších chvílích nikomu nepomůže. Změna, jaká nás čeká, na Zemi s největší pravděpodobností v hlubší minulosti už proběhla – může to být kupříkladu tzv. zánik Atlantidy – ale o tom máme málo zpráv a situace byla natolik odlišná, že by stejně nebylo možné nic odvozovat. Jak vnímáš skutečnost, že na celém světě jsou dnes na denním pořádku tornáda, povodně atd.? Je zřejmé, že živly usilují o dosažení rovnováhy. Všechny čtyři základní živly –oheň, vzduch, země a voda – o sobě dávají vědět a pravidelně se ozývají. Dochází k povodním, požárům, tornádům i zemětřesením. Je vidět, že se s planetou opravdu něco děje a lidí, kteří jsou její součástí, se to pochopitelně týká také. Výklad Crowleyho tarotu na den s datem 21. prosince 2012 Otázka, na kterou jsme chtěly najít odpověď v tarotových kartách, zněla: Dojde v tento den k něčemu, co lidstvu přinese zásadní změnu? Vzápětí jsme zamíchaly kartami a protože jsme byly tři, každá z nás vyložila na stůl po jedné. Ve výkladu byly totiž potřeba právě tři katy. První vždy představuje hlavní téma a dvě další jej rozvíjejí. Jako hlavní vyšla karta zlatého mága. Co to znamená? Je to mág označující nejstarší úroveň vědomí. V balíčku jsou ještě dva, kteří zastupují následující úrovně vědomí Karta představuje neměnný a nejstarší stupeň vědomí, něco, co je ustavující, výchozí a platí to po věky. Vznik světa, jeho obecné mechanismy fungování, dalo by se říci dnešním jazykem. Další dvě rozvíjející karty byly devítka disků a osmička mečů… Devítka disků je nejvíce materiální kartou v balíčku, týká se peněz a hmotných statků v dobrém slova smyslu. V duchovním smyslu to je počátek něčeho, co se ještě neobjevilo, jakýsi náznak změny nesmírně cenné. Osmička mečů – meče jsou karty myšlení nebo vůle – ukazuje na zmatek a nesoulad spojený s působením protichůdných vnějších vlivů. Značí nedostatek sebeuvědomění. Jsou-li ve výkladu spojeny disky a meče, značí to nepříjemnosti. Zde bych vyložila ve smyslu vzájemného neporozumění mezi lidmi, nezájmu, zohlednění povrchních dějů a umělých potřeb.. Co znamená výklad všech tří karet dohromady? Je tu zřejmé působení čehosi prapůvodního, božského, velmi starého, na náš svět. Zde se ale nesetkává s pochopením. Nové principy nejsou přijaty, dostávají se do nesouladu s vyzařováním lidí a tak vzniká ještě větší nesoulad. Jinými slovy: Je tu přímý vliv věčného, starého a zatím naprosto nepochopeného prvotního principu, který lidé ještě nejsou schopni vnímat. Síla zvenčí tlačí a způsobuje nedobré jevy všeho druhu. Smutné mi připadá, že na případné změny nikdo nečeká. Mám tento obraz: Jako kdybychom posvítili baterkou do sklepa a kužel jasného světla ukázal všechny pavučiny a havěť, která tam dosud byla. Všechny kouty se ale dají vymést a vždy lze situaci napravit. Karty mi ale zároveň připadají dost klidné. Zlatý mág ve strnulé pozici vyjadřuje jen to, že něco je a existuje a uplatňuje svůj vliv, zatímco dvě další karty jsou úplně mimo, jdou si svou stále stejnou cestou. Mám z toho celkově dojem, že v den 21. prosince 2012 se něco velmi podstatného otevře, ale bude zapotřebí ještě hodně další práce. Jde tu však skutečně o průnik čehosi vyššího. Přijde mi to úžasné. Zkusme teď ještě vyložit další tři karty na to, co se přinese další rok po tomto datu…(Opět tedy z balíčku táhneme tři karty. Hlavní téma představuje Čtyřka disků, karta s názvem Moc, a dále se zde objevil pohyblivý Mág a Eso mečů.) Karta moci představuje zrození nového. Je to obraz stísněného prostoru, jakési pevnosti, z níž jedna cesta vede přes padací most. Kartu lze dát do souvislosti s porodními cestami, stísněným údolími nebo místy, odkud vyvěrá pramen. Je to karta počátku i nalezení východiska. Energie se dává do pohybu a nachází směr díky uplatňovanému tlaku. Eso mečů je velice pěkná karta symbolizující vůli, nalezení a sjednocení člověka sama se sebou. Také představuje sebepoznání a obecnou schopnost propojení vlastní vůle s Universem, obecně si to můžeme představit jako spojení sebe sama se svým okolím, s tím, co je zapotřebí. Crowley to nazývá pravou vůlí. V křesťanském prostředí bychom hovořili o spojení s duchem svatým nebo boží vůlí. Mág z tohoto výkladu je třetím, nejpozději se objevivším stavem vědomí. Karta také souvisí se sebeuvědoměním, i se zodpovědností, s vládou i sebevládou. Mág se vydává na cestu za uskutečněním svého magického záměru, obecně můžeme říci, že za tím, pro co se rozhodl. Je to karta vládnutí iluzi – člověk už nevěří světu iluzí, do nějž byl předtím zapleten, probouzí se. Na první pohled mě na tom zaujalo, že dvě karty rozvíjející hlavní téma – tedy Mág a Čtyřka disků – si jsou velmi podobné barevností i symetrií. Na obou se objevují sluneční paprsky, je zde zvýrazněná vertikální osa a jsou žlutomodré barvy. Tím lze určit, že se vzájemně podporují. Vyložit lze celou trojici tak, že se z ne moc dobrých podmínek zrodí nová zásadní kvalita. Čtyřka symbolizující mj. i zimní slunovrat symbolicky naznačuje stvoření diametrálně odlišných tvůrčích prvků. Každá z karet leží na Stromě života vysoko, což svědčí dlouhodobému vlivu proměny, k níž dojde. Mám však pocit, že vše bude trvat delší období, než jen rok. Je ale zjevné, že o zimním slunovratu 2012 se skutečně otevře nová cesta. Karty promlouvají dosti jednoznačně. Jak dalece ale proběhnou změny v naší materiální skutečnosti, jak se projeví v našem každodenním životě, nakolik změní jeho podobu, se z tohoto výkladu nedozvíme. Je to logické: pro někoho tento proces může mít podobu naprosté katastrofy a pro jiného to znamená dobrodružství. Tato nová cesta se ve výsledku ukazuje jako přínosná. Ptají se tě při výkladu tvoji klienti na změny související s rokem 2012? Ano. Chtějí třeba vědět, zda má cenu začít nějaké podnikání, když má svět skončit, a na to jim odpovídám, že určitě ano, protože nelze pohřbívat svět jen proto, že se šíří teorie o jeho konci. Nepodporuji žádnou teorii o katastrofě, to by vedlo ke snaze některých posílit svůj vliv a okrást jiné o majetek, jak vidíme často u falešných guru. Jak se roky 2010, 2011 a 2012 jeví z hlediska numerologie? Rok 2010 byl charakteristický mnoha podněty. Jejich přemíra přinesla roztříštěnost a napětí. Roku 2010 přináleží v tarotu druhý trumf, nazvaný Velekněžka, jemuž náleží hebrejské písmeno Gimel a číslo tři. Gimel lze přeložit jako velbloud, proto karta souvisí s pouští, s pískem a s mnohostí. Značí větrné víry v písku a přechod přes poušť, co nás v nejednom slova smyslu během roku 2010 potkalo. Mnohé děje ale mizí tak, jako mizí stopy v poušti, protože písečné masy jsou ve stálém pohybu. V roce 2011 je důležitá koncová jedenáctka představující magickou expanzi. Jejím úkolem je spojit jednotlivosti zpět do jednoty. Letopočet lze též uchopit jako soubor čísel dvacet a jedenáct. Dvacítka je kartou posledního soudu, což souvisí s příchodem nového věku, Nového aeonu. Dvacítka je v platnosti od roku 2010 až do 2099. Rok 2011 představuje po ciferném sečtení III. trumf – Císařovnu, jíž odpovídá písmeno Dalet s hodnotou 4 a s významem brána. Je zřejmé, že sem stále přicházejí další síly zvenčí. Jejich vlévání vnáší chaos, protože jsou našemu světu cizorodé. Důsledkem setkání našeho světa a těchto vlivů je právě ono zmatení, nejistota a z nich pramenící dezorientace, a jejich důsledkem je útrpné očekávání toho, co přijde – protože nikdo se už v ničem nevyzná a ničemu nelze věřit. 2011 by tedy měl být rokem příprav na další rozvoj. Roku 2012 přináleží XII. trumf, karta Viselec, a dle ciferného součtu je to pětka, tedy XVII. trumf, Hvězda a její písmeno He s významem okno a s hodnotou pět. Co to znamená? Viselec je člověk na šibenici hlavou dolů. Symbolizuje očekávání změn, spojené s nemožností něco pro ně udělat. Jedinou cestou je obětování svých vlastních tužeb, chtivosti výsledku. Všimněte si, že viselec je na kartě nejen v nepohodlné pozici hlavou dolů, ale je též přibit za ruce. Proto nemůže konat – musí počkat, co se bude dít. Dvanáctka je jedním z magických čísel, je násobkem 3 a 4 a přirozeným dělením kruhu. Podle dvanáctky se dělí i zvěrokruh na dvanáctero znamení a dvanáct domů horoskopu. Podobně magická je sedma, která je součtem 3 a 4. Hvězda je karta všeho, co je vzdálené. Vzdálené mohou být cíle, ale i místo, z nějž působí síly na naši Zemi. To co je vzdálené, je nám často cizí a neumíme s tím zacházet. I to nás může v roce 2012 ochromit. Jako aktivní, dějů plné, vychází roky 2011 a 2013. Koncové číslo třináct je aktivní, i když patřičná karta představuje Smrt. Smrt je, jak víme, nejvyšší možná transformace. Aby něco nového začalo, musí nejprve něco starého skončit, ať se nám to líbí nebo ne. Souvisí to se znamením Štíra a s písmenem Nún, jež přeložíme jako ryba.. To, co nás čeká, se mi jeví pozoruhodné z mnoha hledisek a směrů a myslím si, že se na to můžeme i těšit. A co můžeme udělat pro to, aby byla budoucnost příznivá? Navrhuju, abychom si každého dne s datem jednadvacátého, ať už jde o jakýkoliv měsíc a rok, toto všechno uvědomili a udělali něco pro lidstvo. Možností je mnoho: meditace či modlitba, veřejně prospěšná práce, výměna zkušeností... a hlavně láska k druhým. Láska značí přijmout, tolerovat, pochopit, vcítit se. Každý den udělejme také něco pro sebe. Bilancujme, přijímejme a zároveň odevzdávejme. A poklady hledejme především ve svém nitru.

Květen až listopad 2012