Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Na prahu milénia Psáno pro časopis Spirit

Energetické stopy Přelom tisíciletí zdánlivě nic neznamená a je obdobím jako každé jiné. Je to přece jenom číslo roku, nic víc. Kalendář se měnil mnohokrát a v některých zemích (Rusko, Izrael, muslimské země) mají dokonce zcela jiný letopočet. Ale zkuste si představit, jak dlouho už lidé s obavami hledí právě do roku 2000. Není to nic zvláštního - už rok 1000 byl očekáván s obavami, protože dle laických výkladů bible mělo dojít ke konci světa. Když se tak nestalo, církev jen s velkým vynaložením sil uchránila své postavení - jeden papež byl dokonce zabit. A s rokem 2000 je to podobné. Nemusíme se tázat, jestli je zlom tisíciletí nějakou magickou hranicí - pohleďme na vše prakticky: Představíme-li si čas jako přímku, po níž se lidstvo pohybuje směrem vpřed, pak není složité představit si, kterak každá vzpomínka je vysláním paprsku z určitého bodu zpět a každá budoucí naděje či obava je paprskem vyslaným kupředu. Tento paprsek zanechává v místě svého cíle energetickou stopu, která zde zůstává až do té doby, než skutečný čas dojde právě do tohoto bodu. A teď zkuste spočítat lidi, kteří s nadějemi či obavami hledí právě do roku 2000. A každý z nich nám, kteří teď žijeme, nechal odlesk svých myšlenek, pěkných i černých, veselých i škaredých. Byly to statisíce lidí a je to statisíce energetických stop. Naše vlastní energie tak dostávají viditelnou (a pocítitelnou) posilu a my máme pocit, že se dějí podivné věci. A nejen pocit - je to skutečnost. Protože jsem praktik a jsem ve stálém styku s lidmi, mohu od roku 1997 sledovat nárůst různých problémů, které mají společné téma: Lidé o něco přicházejí, často se tak děje náhlým zlomem a uvědomují si ztrátu více než kdykoliv jindy. Takřka každý den slyším příběhy o ztrátě partnera, majetku - ale hlavně o ztrátě iluzí. Podobné pocity postihují každého, jen vždy v jiné míře. Naši předkové nám zřejmě poslali tolik energie proto, abychom se mohli očistit a vstoupit do nového tisíciletí bez starých hříchů. Vodnářská doba - vývoj lidstva skrze věky Určení těchto tzv. věků vychází z pohybu zemské osy po 12 nebeských archetypech čili zvířetníku. Všech dvanáct věků, z nichž každý trvá asi 2300 let, tvoří dohromady tzv. Platónský rok, jehož trvání je zhruba 26 000 let. Platónské roky se dále sčítají do větších celků: Každý rok, i náš obyčejný, i Platónský, je opět zasvěcen planetě či živlovému archetypu (= znamení), a tak 12 Platónských let tvoří jeden věk čili jugu - je to 312 tisíc let. Tato zcela nepředstavitelná období v sobě skrývají tajemství duchovního vývoje lidstva. Nás bude teď zajímat to kratší období, jehož název je doba Vodnáře a astrologické určení je nejisté: Někteří astrologové píší, že tento věk již začíná, dle jiných nastane až za 300 let. Studenti magie zřejmě vědí, že dalšími prostředky lze zjistit, že tento přelom proběhl na počátku tohoto století. Obě světové války i velký rozmach elektrických strojů (stroje jsou nejnižším vtělením ducha) v průběhu končícího století je důsledkem onoho přelomu. K tomu hlavnímu zdánlivě už došlo. Ale to není tak zcela pravda. Globální děje, které se týkají vývoje celého lidstva a odehrávají se v duchovním obalu Země, tzv. Duši světa či Animě Mundi, mají právě kvůli své mohutnosti i dlouhé trvání - a proto v určitém smyslu odpovídá Duše světa na sto let starý podnět teprve teď. To, co je před námi, je vždy pokračováním toho, co jsme už prožili, proto nepokládám rozšifrování budoucích dějů za tak složité. Přibývá lidí - a čím je nás více, tím víc osamělí se cítíme. Roste odcizení a napětí. To by se v budoucnosti mělo změnit na ještě větší agresivitu. Také se mění naše hodnoty, dobře je to vidět na partnerských vztazích a na výchově: Koho by před sto lety napadlo, že se může dát rozvést? Které děti chtěly jen brát a nic dát na oplátku, které by byly ochotné tak jako dnes vraždit? Staré hodnoty už nemáme a nové ještě nefungují. Ve vzniklém chaosu se stále víc lidí stává obětí politických ideologií, náboženských sekt a nepravdivých reklam, protože jim chybí vlastní názor. A tak se hlavní bod zvratu, hlavní problém zlomu tisíciletí, nedá popsat jednoduše jako válka, jaderná katastrofa nebo krach na burzách. Půjde o rozhodnutí, které bude dělat každý člověk sám za sebe a přesto všichni dohromady. Rozhodnutí o tom, zda chceme být každý sám sebou, nebo se staneme příslušníky davu, sdílejícími názory nějaké skupiny. A protože jsme my lidé od přírody líní, budeme se moci rozhodnout až pod tlakem nemilých situací a vyostřených poměrů. Na každého z nás, uzavřeného do sebe sama, proto čeká okamžik, kdy se budeme muset něčeho vzdát, kdy budeme muset přiznat, že staré uznávané hodnoty pozbyly své ceny a žádné nemáme. Budeme tak činit pod tlakem přírodních katastrof, havárií a nečekaných životních zvratů ve velkém i zcela soukromém rodinném měřítku. Znamení Ryb je astrologicky popisováno znakem, který v sobě spojuje dva rybí ocásky. Dvě od sebe málo vzdálené polokoule jsou spojeny čárou. To značí, že úkolem minulého věku bylo oddělení duše od ducha a bloudění v temnotě, která je rybám přirozená. Vodnář se označuje dvěma vlnovkami, které naznačují proudění, případně směr. Jimi jako dráty bude zase navázáno spojení mezi duší a duchem. Dokáže to ale jen ten, kdo se nebude pohybovat jako vlak po kolejích, nesvobodně, jen po vymezené dráze.

Brno, 23.2.1999