Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

O válkách bohů a podstatě Thelémy aneb Kdo nám skutečně vládne

Kromě Seta ještě koketuji s Horem, který je vládcem aeonu a svou bojovností je příbuzný mé povaze. Vcelku blízký je mi i Thoth, pán moudrosti a cest. Zvláště vztah k Horovi si budu muset ujasnit, protože se mi zatím nedaří vnímat jeho vliv a vliv Setův odděleně a občas se mi do sebe trochu pletou. Jeden podnítí druhého a za druhým vidím prvního... nebo že by celý problém byl právě v tomto? Zkusme si to vyložit. Ve světě idejí existuje vše v čisté, jednotné podobě. Nastává zde situace, kterou si necvičený člověk neumí představit - jednota protikladů. Každá myšlenka obsahuje v sobě svůj vlastní protiklad. Není odděleno černé a bílé, dobré a zlé. K tomuto oddělení dochází až projevením ideje ve světě fenoménů a samotnému procesu rozdělení v dyádu říkáme přechod přes Abyss. Zde, v nekonečné pustině, sídlí Choronozon, démon formy, který myšlenkou odívá tvarem a tím ji oddělí od věčnosti... Člověk je stavěný tak, že jednu část dyády chápe jako viditelnou a jednu jako skrytou. Viditelná část je současně pokládána za jaksi lepší. Tu skrytou pokládáme za zlou, démonickou; protože co není vidět, je podezřelé, nepřátelské a celé jakési temné. A temnota je skoro sprosté slovo. Povaha aeonů by zůstávala neurčitá, kdybychom si neujasnili, kterak se každé období staví k protikladnému principu. Ten je - zdánlivě nerovnovážně - zastoupen Setem. Teprve tak získáme dynamický obraz ukazující, jak a kterak protikladné jsou protiklady toho kterého aeonu. Než budete číst dál, možná byste měli projít předchozí, tj. tuto úvahu, na niž budou níže uvedené řádky navazovat. Tak třeba Isis. Ta v Setovi necítí nepřítele a ona je mu taky šum-a-fuk. Set má techtle jen s Neftys a s Osiridem, Isis zůstává ve sporu stranou. Když Set jejího muže pronásleduje, Isis jej nijak zvlášť nebrání. Poté, co je zabit, jej hledá, aby se nechala oplodnit, ale na Seta se zjevně nezlobí. Dokonce to vypadá, že až zabití Osirida bylo tím správným impulsem k těhotenství. Je to záhadné chování, přitom je pro příběh klíčové, protože kdyby Isis neučinila, tak jak učinila, už by se nic nekonalo. V Isidině aeonu spolu protiklady koexistují, ale nezavazí si. Žádný není silnější, protože Set a Isis si neporovnávají sílu. Isidin aeon patří neutrální Isis a Set je impulsem, který ji přiměje k činu. Příčinu - nebo následek? - můžeme hledat např. v tom, že v čase pod vládou tohoto aeonu neexistuje vědomí (sebeuvědomění) v našem slova smyslu. Chybí proto hodnocení. Což znamená, že není odděleno takzvané dobro a takzvané zlo. V Osiridově aeonu stojí Set proti slabému bohu pozemské plodnosti, kterého hnusně deptá a nakonec zabíjí. Set je zjevně tím silnějším, přesto máme aeon Osiridův, nikoliv Setův. Proč? Protože Set je temný, tedy neviditelný pro lidské oko. Vidět je slabého Osirida. Ale tím božská mystifikace nekončí. Osiris umírá pro lidstvo, jako obětující se a umírající bůh se stává symbolem křesťanství a pro křesťanství umírají další (budoucí) světci. Kvůli náboženství tolerance a mírnosti je ale také vražděno mnoho nevinných lidí, kteří je nechtějí přijmout. Násilné křty, popravy kacířů a tzv. čarodějnic i válčení kvůli ochraně víry se stávají stinnou, Setovskou stránkou křesťanství. Ale odhlédněme od křesťanství. Lidstvo se vzdaluje duchovní podstatě života, protože ta je v tomto období slabá, nevýrazná a nezajímavá. Božská podstata nakonec umírá a člověk se přimyká k matérii. - Pozor! To neznamená, že Set = matérie. Set toliko způsobil, že lidé opustili božskou podstatu existence. V Osiridově aeonu jsou protiklady skutečně protichůdné. Je zdůrazněno polaritní vnímání, za slabým povrchovým nátěrem se skrývá silný stín. Set se mění v Satana - nejhorší zlo, Osiris v Krista - nekonečné dobro, bez nějž by nebylo pokroku na zemi; člověk preferuje přetvářku a potlačuje ty části sebe sama, které pokládá za nepřijatelné - kvůli církevnímu dogmatu nebo kvůli požadavkům společnosti. Vrah a jeho oběť jsou zcela vyhraněnými protiklady. Než se vrhnu na Horův aeon, dovolím si spekulaci. Co když byl prvním aeonem nikoliv Isidin, ale Neftydin? Pak by v Neftydině aeonu protiklady nebyly definovány vůbec - Neftys a Set byli manželé, byť mírně rozhádaní. Následující spojení Isis - Set bylo nekonfliktní, jednalo se ale o dva viditelně odlišné prvky. V Osiridově aeonu jsou protiklady maximální. A vše se vyrovná až v aeonu Horově, kdy proti sobě stojí rovnocenní protivníci - Set jako zástupce základního (elementárního) ohně a Horus jako ohnivý duch. Z toho už lze odvodit první charakteristiku Horova aeonu. Stojí proti sobě oheň původní a oheň povýšený, obohacený o spolupráci s ostatními základními elementy. Oba ohně jsou v jistém smyslu rovnocenné, ohnivý duch je ale silnější, protože komplexnější. Oba bohové jsou aktivní, ani jeden se nechce stáhnout do ústraní. Jejich boj je lítý, Set nešetří krutostí a Horus, jen co se to naučí, mu oplácí stejným. Proto je Horus válečným bohem a proto má být jeho aeon také aeonem války, a to v každém myslitelném slova smyslu. Proto budou války kruté a ne každý musí obstát. Ale výsledný ohnivý duch vyjde posílen, schopen překonat smrt - čili přejít Abyss. Nakonec Hor v souboji vítězí. Podle starší verze legendy je Set vyhnán do pouště, kde se stává Pouštní liškou (Setovým totemovým zvířetem jsou psovité šelmy nebo osel). Podle novějších verzí je odeslán na nebesa a stává se vládcem planety Slunci nejbližší (Merkur), dle jiné verze planety Saturn. Všimněme si, že obě planety jsou sexuálně neplodné stejně jako Set, který v boji s Horem přišel o varlata. V Horově aeonu by proto měla být eliminována jeho mužská síla. Cyklus bude dokončen, Setovy síly už nebude potřeba. Jako bůh pouště ale může natropit dost neplechy, aspoň z dnešního pohledu, kdy je Nový aeon ještě nový. Démoni, jimž je poušť domovem, se stávají pomocníky Setovými. Poušť je ekvivalentem Abyssu, místem přinejmenším nehostinným a - to především - domovem starých, Prastarých tvorů, dávno zapomenutých, i prašných ďáblů s omezeným trváním. Set jim předává svoji ohnivou energii a vlastně je tím oživuje. To, co dlouhé věky spalo, začíná prosakovat do našeho světa. A zase pozor! - Set tyto bytosti nepopouzí, pouze mezi nimi JE. Nebytí se vlivem jeho přítomnosti učí být; je mu to však nepřirozené, a tak z toho nic dobrého nevzejde. Zatím se zdá, že krade vědomí, ale kdoví, jak to ještě dopadne. Potřebovali bychom znát pokračování mýtu, ale chyba lávky, že byla vratká: pokračování nikde není. Mohli bychom zatím usoudit, že nastává rovnováha dvou ohňů, a Hor že vždycky zažene všechny hltavce nazpět. V Horově aeonu se protiklady za velkých doprovodných efektů sjednocují, tak jako se historicky sjednotil Horní Egypt pod vládou Hora s Dolním Egyptem pod vládou Setovou. Horus a Set, dva nejvyšší bohové, budou korunovat nové faraony. Z velké Pouště, Odtamtud, budou přicházet Ti, kterým nerozumíme, a které - přinejmenším zpočátku - budeme vnímat jako temné. Bytosti cizích tvarů a bytosti beztvaré budou děsit naši existenci. Vymanění se z forem, tvarů, zvyklostí, rozbití vztahů, dekonstrukce a šílenství. A tak za dobu trvání jednoho aeonu skončí život člověka na hmotné matičce Zemi. Na Zemi, již otec Geb daroval staršímu synu Osiridovi, ten ji prohrál se Setem a ten o ni přišel v souboji s Horem. Na závěr ještě jeden nápad. Že tři tarotoví mágové souvisí se třemi (Crowleyovi známými) aeony, jsme si už kdysi říkali. Opice by mohla symbolizovat Seta, byť by to, pravda, bylo zvláštní zpodobení. Vztah mezi magickým vědomím a Setem/pokušitelem by ale odpovídal. A úplně nakonec podotýkám, že vše shora uvedené je pracovní hypotéza, neověřená a neuzavřená.

září 2009 - červen 2010