Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

O rodinných poměrech Satana Odpůrce aneb Úvod do mytologie Thelémy

Za svoje osobní božstvo jsem si před dlouhými lety vybrala Seta, nebo možná si on vybral mě. Od loňských prázdnin se pokouším vejít s ním v bližší vztah. Bližším vztahem nemíním schopnost vidět jej, jako se fanoušci postmoderního konzumního umění dívají na kouzelné modré Navi s bárbínkovsky střiženými těly (Set je černý a vypadá trochu jako obluda). Bližším vztahem nemíním ani schopnost cítit jeho přítomnost nebo nechat si náznakově radit či jinak spolu neurčitě hovořit. Bližší vztahem míním - no prostě bližší vztah. Nejdřív krátce připomenu jeden ze základních mýtů učení Theléma: Geb, bůh země a Nut (Nuit), bohyně hvězdného nebe, měli čtyři děti, bratry Seta (Sutech) a Osirise (Usíre) a sestry Isis (Eset) a Neftys (Nebthet). Setovovou manželkou byla Neftys, Osiridovou Isis a jak to v mýtech bývá, všichni čtyři bohové jsou vlastně čtyřmi aspekty jednoho. Temný Set zatoužil podmanit si světlé království Osiridovo (prý to bylo kvůli nevěře) a svého bratra pronásledoval. Nakonec jej zabil, ač na Osiridově straně stály i obě sestry. Isis ale oživila nakrátko svého manžela a nechala se jím oplodnit. Narodilo se jí dítě Horus (Hor), který se rozhodl pomstít svého otce, dobýt zpět pozemskou vládu a v boji nakonec Seta porazil a zahnal jej do jižní pouště. Ponechme chvíli stranou, že ze čtyř sourozenců z thelémského učení záhadně vypadla temná Neftys, manželka Setova, ačkoliv tyhlety zamlčené temné stránky mohou vždy napáchat nějaké nepředloženosti. Zato se v příběhu objevil Horus. Máme tři bohy, kteří tak či onak bojují proti Setovi - Horus vítězící, Osiris zabitý a Isis, které je Set celkem ukradený, raději si hledí svého (manžela a mateřství). Tři aeony jsou pojmenované po těchto třech dobrých bozích, a liší se od sebe mj. postojem k k temnému, stínovému principu, Setovi. Pro lepší porozumění nezbyde, než se na chvíli zahloubat do příbuzenských poměrů naší božské rodinky. Neftys je v mně dostupných verzích mýtu zmiňována jen marginálně. Nemluví o ní ani Kniha zákona, ani jiná z thelémských libri. Je sice ženou Setovou, údajně ale pomáhá Osiridovi a je jeho milenkou. Zůstává nepoznaná, neprojevená, s nejasnými záměry. V dalším výkladu se zatím budeme držet toho, že zastupuje neprojevený, zcela nevědomý princip. Při dobrodružnějším přístupu k analýze ji lze pokládat za trojského koně, kterého nastražil neznámý nepřítel. Z hlediska temnoty stojí vedle Neftys její manžel, Set. Ten se projevuje jako aktivní zlý princip, snažící se pohlcovat panství světla. Jeho záměr se zdá být jasný. V dalším výkladu může značit psychologický stín, raději ale k němu budeme přistupovat magicky a označíme jej za temný, životu vezdejšímu - tak praví mýtus - nepřátelský princip. Vedle Neftys by ale mohla stát - jakožto druhý ženský prvek - i Isis, podle níž se nazývá i první z aeonů, a ten bude nést i její znaky. Isis se Setem nebojuje. Této božské postavě náleží ženské pohlaví, protože nehledá konfrontaci - nikoliv naopak. Přesto je klíčovou postavou mýtu - s jasným záměrem oživuje manžela a pak rodí syna, který má napravit nedobrou pozici bohů světla. Ženský dlouhodobý záměr konaný ženským způsobem (skrz muže a skrz vlastní plodivé schopnosti) způsobí, že Set dostane rovnocenného protivníka. Ve výkladu jí proto budeme rozumět jako přirozenému magickému vědomí - však také byla vyhlášenou čarodějkou. Na konec nám zbývá Osiris, který by sice měl zastupovat jakési aktivní dobro, ve skutečnosti ale je za hloupého Honzu (nikoliv jen svým vztahem k plodnosti), protože se vždycky nechá oblafnout a nakonec i zabít. Ještě že za něj bojují i ženské. Po Osiridovi je pojmenován další aeon, ten, který právě minul. Ve výkladu nám bude zastupovat mužskou plodnost i slabost. Stojí za povšimnutí, že o panování Osirida nad zemí se nic nedchovalo, ačkoliv to měl být moudrý král. Kdo má rád tabulky a chce se mu přemýšlet nad uspořádáním světa, může zkusit potrápit rozum přemýšlením (aby vědomí mohlo zatím dělat něco užitečnějšího): Neftys - pasivní temná Set - aktivní temný Isis - aktivní světlá Osiris - pasivní světlý Díky Isidině přirozené potřebě mít dítě vstupuje do hry další božstvo - Horus. Povšimněte si, že je pátým prvkem, a teprve on řeší spor původní sourozenecké čtveřice, která - jakožto rovnovážná - nemohla žádného řešení dojít. Po Horovi je pojmenován poslední z thelémských aeonů - ten nedávno nastavší, a opět přejímá i Horovy znaky. Ve výkladu bude tento bůh zastupovat sílu, ale také jednotu čtyř elementů, rodících kvintesenci. Z příběhu můžeme vyčíst i živlovou povahu všech zúčastněných božstev: Set - oheň Osiris - vzduch nebo voda Isis - voda nebo také vzduch Neftys - země Horus - sjednocený oheň, ohnivý duch nebo Duch svatý Mýtus můžeme extrapolovat do různých rovin - jako příběh o vývoji člověka (zvířecké versus duchovní složky), jako zasvěcovací cestu jednotlivce, jako psychologickou školu, jako vzor pro náboženská učení. A ještě další, které zůstávají na vašem důvtipu. Bude pokračovat.

září 2009 - květen 2010