Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Je to akorát rok... aneb Esotericky zamotaná hlava

Psala mi nedávno kamarádka, že byla na plastické operaci. Tím ve mně probudila vzpomínku na přibližně totéž období loňského roku, kdy jsem na menší plastickou operaci měla jít taky. Všední den, už nevím který, jako obyvkle nestíhám. Valím z pošty, cestou honem v samce nákup, těžkou tašku a už mažu, protože jsem za půl hodiny měla ležet na operačním stolíku i s otočením se doma. Jsem u paneláků, když mi zazvonil pracovní telefon. "Haló, tady ...nerozumím..., to je Opatství?" povídá hlas na druhé straně a když přisvědčuji, říká znovu své jméno i firmu (znovu nerozumím) a ptá se, mám-li chvíli čas. A začíná zmatený rozhovor. Vysvětluji pánovi, že jsem na ulici, mám minutku a že má mluvit hlasitěji, protože nerozumím. On povídá, že to bude jenom chvilka a hned překotně mele něco o tom, že na nás nezbylo místo a že se příště musíme přizpůsobit, jinak nic nebude. Vysvětluji, že nevím o co jde a že mu nerozumím, protože na ulici je hluk a spěchám. Nabízím, ať zavolá večer nebo že zavolám já. Pán říká, že má těhotnou ženu, s níž musí ...nerozumím... pak zase chvíli nerozumím, pak že je důležité, že chceme spolupracovat, protože to přece stačí, abychom byli spolu ...nerozumím... a hlavně že musím být rozumná, jinak na nás nikdy místečko nezbyde, protože to je jen pro ty rozumné. Souhlasím, že klid duše je důležitý, nicméně podotýkám, že nevím, oč jde. Jeho ženě přeji zdravé dítě a rychlý porod, nabízím, že zavolám zítra a určitě mu pomohu. Pán něco říká, pak konstatuje, že je teď šťasten a znovu zdůrazňuje, jak je důležité, abychom se přizpůsobili a byli jako ostatní. Prý je rád, že s ním už komunikuji a že vidím, že to jde. Z dalšího chápu, že se se mnou chce přátelit, ale že nic není zadarmo. Říkám, že to probereme v klidu, že mu jistě zavolám. Pak se daří hovor skončit. Doběhla jsem domů, složila tašky a mazala na tu operaci. Večer jsem volala zpět na jeho číslo. Nic, nikdo telefon nebral. Zkoušela jsem to ještě asi tři týdny, kdykoli jsem si vzpomněla. Ne že bych tak toužila pomoci záhadnému neznámému, ale byla jsem zvědavá jak stádo opic. Nic. Telefon nikdo nezvedl. Věc přestala být aktuální, ale moje zvědavost nepřestala být neukojená. Vše se vysvětlilo asi před 14 dny, rok na to. Pondělí odpoledne, zvoní mi telefon. Zdravím. "Haló, tady Slezáková, Incheba Praha. Je to Opatství?" Když přisvědčím, paní říká: "Tady veletrh Esoterika. Přišla nám od vás nabídka přednášek o magii, ale doprovodný program už máme. Nechtěli byste si od nás koupit výstavní prostor a něco nabízet?" A je to jasné, aspoň mně. Ostatním bych měla doplnit, že pán se jmenuje Ctirad Hemelík a před lety jsme měli jakési nedorozumění kvůli zasílání nevyžádaných reklam a... no prostě jsme se tehdy neshodli.

22. března 2010