Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Alkoholismus a sebevražda

Mám manžela, ten se jmenuje Roman. Má zajímavou práci v doléčovacím středisku pro alkoholiky, které se jmenuje Lotos. Lotos je kapitola sama pro sebe, proto si ji nechám na samostatné pojednání. Po dobu práce v Lotosu se Roman zabýval výhradně terapií alkoholiček. Nedávno dostal do péče i dva muže. Byl překvapen, že oba mluvili o sebevraždě. Jeden byl dokonce několikanásobný sebevrah, ale ne demonstrační, mínil smrt vážně, posuďte sami: Jednou se chtěl oběsit v chalupě na samotě. Uvázal špagát na trám, hodil na krk smyčku, podkopl stoličku - a už letěl k zemi a na něj i celá střecha. Na středečním setkání o svých dvou pacoších-sebevrazích mluvil s kolegy a dozěděl se, že muži alkoholici svoje problémy daleko častěji řeší sebevraždou než ženy alkoholičky, které by podobné řešení ani nenapadlo. Dle zkušeností jeho kolegů Je třeba brát alkoholika sebevraha, který se svěří terapeutovi, zcela vážně. Ženy o sebevraždách nemluví vůbec, ani je nepášou, a kdyžtak ne navážno - vesměs jde o tzv. demonstračky. Tento postřeh mne zaujal. Začátkem listopadu vyšel o mně článek v Právu a byl přes víkend vystaven na titulce Seznam.cz. Dík tomu článku se mi ozvalo několik starých kamarádů, které jsem neviděla desítky let. Jeden z nich vzpomínal na Karla Vr., kluka, s nímž jsem chodila v 17 - 18 letech a který při vlně blanenských sebevražd na začátku 80. let skočil pod vlak. Ptala jsem se nově objeveného kamaráda, zda neví, proč to Karel udělal. Bez práce, s policejním dozorem, pil alkohol... uvažoval kamarád. Když si spojím obě informace dohromady, je mi 30 let stará neobjasněná sebevražda rázem pochopitelná. Karla Vr. mi bylo vždy líto, byl to hodný člověk, měl šmrnc a dobré srdce. Od něj jsem získala svoje první rifle. Měla jsem je půjčené na půl roku. S ním jsem objela svoje první festivaly a vysvětlil mi, která kapela je která. Když hráli Extempore, protlačil mne až na levý kraj jeviště, že je musím vidět zblízka. A Extempore jsem si objednala minulý týden v úterý. Když jsem potom uvažovala dál, nenašla jsem okolo sebe žádnou ženu -sebevražedkyni, ale mnoho mužů -sebevrahů, především v kombinaci alkoholik -sebevrah. Vlastně jsem sebevažedkyni vypátrala v paměti jenom jednu, starší paní, depresivní psychotička. Sebevrahů -mužů jsem znala více. Krom zmíněné blanenské vlny jsem povzpomínala ještě na tři další. Vyplývající závěr dobře prokazuje rozdíl mezi muži a ženami: Muž je akční, s důrazem na rozhodnutí a na risk. Žena je odolná, vytrvalá a chce přežít.

10. 2. 2010