Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Příjemné vzpomínání aneb Pomocná luciferská reminiscence mého ne-blogu

Je na čase napsat pár slov k tomu, proč jsem se na tomto deníčku-webu-blogu odmlčela. Začnu historií mého webu: Nemohu nezmínit, že když jsem tyhlety zápisky začala psát, newspeakové slovo blog ještě nebylo v žádném slovníku a každý by je opravil na blok, bloček, zápisník. Letos je to už deset let, kdy jsem psala první články - z nichž většina se tuším nezachovala. Všechny příspěvky byly v html a vsazené do php3, každý nadpis byl gif, který jsem si předtím vyrobila, a styl jsem musela formátovat do tabulek. Nevím, jestli se redakční systémy, později známé jako blogy, rozšířily současně nebo o rok dva později, ale na webu začaly objevovat určitě nejdřív 2002. Jak jinak, že, když v té době ještě nikdo neměl internet. První články jsem psala jako propagaci sebe, svých knih a věštírny. Možná to nebylo tolik potřeba, protože magick.cz byl dlouho jedinou stránkou o okultismu, magii i spotřební esoterice (magick.cz jsme založili v roce 1999) a ještě mnohem déle jedinou koukatelnou stránkou (protože jako jeden z mála webů používal php skript), ale byla jsem líná vykládat, jaké to bylo na natáčení v té televizi a co že je za zmatky s nakladateli. Jednodušší bylo poslat zájemce do internetky a odtam na web, ať si vše přečtou. Lidé tehdy ještě nebyli tak zmlsaní a historky z natáčení (doslova) je zajímaly. Tím, že jsem články psala, můj web prorazil. Není divu, když konkurenti měli nanejvýš pár řádků o sobě, fotku a ordinační dobu. Náplň do stránek je vždycky problém, a dnes není menší než před deseti lety. Svůj první redakční skript jsem měla od roku 2002, vyrobil mi jej partner a funguje dodnes. Konečně někde musí existovat i nějaké muzeum dřevního internetu, tak proč celý web předělávat. Tehdy jsem občas psala i osobnější věci než historky z natáčení, ale velmi občas - byly to různé ty úchylné zkušenosti a setkání s emzáky nebo jak se články jmenovaly. Některé události mi přišly pozoruhodně komické a bylo mi líto nechat je jen tak projít. Někdy v té době vzniklo i pojmenování Revue 44. Prvním skutečně osobním článkem byl tuším Příběh černého světla. Moje osobní články lze prý poznat podle toho, že jsou psány košatým a ne příliš srozumitelným stylem. Nevím - teď jsem to četla a přijde mi to srozumitelné, ale každopádně ještě slibuji, že se polepším. Tak, a teď přijde to důležité. Zjistila jsem totiž, že když to takhle napíši pěkně na počítači a krásně to tam vystavím, vcelku dobře si tím urovnám myšlenky. A hnedle se mi líp psalo. Dlužno připomenout, že v tehdejší době jsem měla značný počet čtenářů. Koho by to zajímalo, počítali se na stovky za týden. Jednak si ještě nikdo blogy nepsal - k tomu se ještě dostanu - a jednak jsem šikovná na propagaci. Šikovně sem zašiji jedno magické tajemství; trochu pokrytecky, protože jsem propagátorem myšlenky, že magie už tajemství nemá (o tom ale jindy). Je to dost velké tajemství, vskutku zasvěcovací, ale lidi jsou másla a nepoznají to, takže tajemství zůstane zachováno, a jednak - kdyby teda náááhodou! - to tu nikdo nebude hledat. Když máte myšlenku, ideu, nápad nebo třeba jenom takovou malou soukromou nejistotu, tak je třeba o ní přemýšlet a dobrat se závěru. To je první krok - mít závěr. Potom musíte závěr zformulovat písmem nebo obrazem a šup! poslat jej do kolektivního nevědomí, ať tam něco tropí. Přinejmenším vám vrátí něco málo síly, ale když budete šikovní, můžete do téhleté myšlenky vložit vůli. Jakpak se dělá takové vkládání vůle? Je to něco jako: Šotku běž a udělej to a to. A čím je šotek blíž vašemu vnitřnímu určení, čili Pravé vůli, tím větší průraznost má. Pro mágy tradicionalisty ještě jiné vysvětlení: Tím, že nad problémem uvažujete, konáte formu mentálního rituálu; jím utvoříte elementára, který je tím šikovnější a časově neomezenější, čím víc je krmen vaší vědomou univerzální silou. ...a takhle se mi psaní dařilo až někdy do konce roku 2005, kdy se mi do toho namotal Plutón-Hádés čili Lucifer. Synchronně k tomu jsem zjistila už úplné a naprosté přeblogování virtuálního prostoru jednoduchými webíky, které nikdo nečte a které jsou úplně, ale úplně o ničem. A (blogové?) psaní se mi kdesi zablokovalo, protože všechno bylo jakési zaražené a bylo to moc dobře. Vznikly články O jazyce magie (když si je přečtete, zjistíte, kolik práce jsem dala ověřování působnosti článkových šotků, ale fakt si to přečtěte), ale vzniklo i dačo iného. Jak to ale zformulovat do slov? :-) Komentáře: Revue44

Dopsáno 25. 1. 2010