Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

Štěňata

Rozloučení s Luciferem-Plutónem jsem v předchozím psaní odbyla. Chyběla tam obyčejná lidská stránka věci a nedá mi to, než se k ní aspoň letmo vrátit. Konec období byl spojený s několika událostmi, z nichž ta první byla nejnepříjemnější. Když Pluto přešel naposled, bylo najednou prázdno. Mohla jsem si být jista, že jsem buď využila nebo zkazila šanci. Taky se objevil pocit úlevy, že je to pryč. Že už nic nehrozí, nemusím být ostražitá. Pluto je spojen se smrtí; jak jsem mohla zapomenout. Tehdy, bylo to ke konci září, jsme čekali štěňata. Všichni se těšili, Dvířce, která byla v očekávání, jsem sahali na bříško a sledovali, jak se to tam mele. Těšili jsme se na nového pejska, protože jedno jsme si určitě chětli nechat. V zápalu práce na stavbě jsem zaplašila tušení, že žádný pejsek nebude. Štěňátka se narodila mrtvá a to jsme byli rádi, že přežila Dvířka. Pocit prázdna zesílil. A ještě v něčem jiném to bylo: Jistota, že stojím proti síle, vůči níž nemám šnaci, když už by se obrátila proti mně. Kdybych náhodou měla pocit, že jsem vyhrála, tak abych si o sobě moc nemyslela... Nechtěla jsem se smířit s tím, co se stalo. Tak jsem sehnala pejska. Vybrala jsem si štěně přes internet, voříška, přesněji paní voříškovou. Taková malá kulička to byla - a to bylo taky její první jméno. Když vyrostla ve štíhlého nohatého tvora s hnědým vším - srstí, čumáčkem, očima, dostala jméno Tamara. A zase máme Kerbera - trojhlavou smečku. Dvířka se zotavila, Wanga se smířila s novým přírůstkem a Tamara je neposlucha. Tamara je skoro z Prahy, přesněji z místa kus za Prahou, od štěchovické přehrady. Taky má kousek domova ve starém parním mlýně kousek od Příbrami. Všechna místa jsem už navštívili - původní majitelka štěňátek chová koně a pořádá srazy štěňat, protože Tamarka je z 10 sourozenců. Kupodivu jsou všichni ostatní pejsci s krátkýma nožičkama, malí zavalití. Dvířka je z Lednice z útulku, Wanga se narodila v Lažánkách. Máme tři psy, každý je jiný. Cítíte se sami? Pořiďte si psa. Ale buďte na něj hodní. Nemáte čas? Pořiďte si kočku. Ale nebuďte sami. Lidi, co nemají žádné zvíře, jsou nějakcí.... podivní.

květen 2007