Logo REVUE 44

Revue 44
   Zuzaniny vlky plky
   Co využijete v praxi
   Kde mě najdete
   Kdo mne opisuje
   Rozhovory
   Nesouvisle o sobě
   Píšu si do šuplíku
   Komentovaná galerie
   Knižní recenze
   Archiv - Postřehy
   Archiv - Co kde vyšlo

Stránka s dotazníkem
Zuzaniny fotky
Odkazy jinam

Návštěvní kniha

Malé opatství thelémské
Kdo jsme?




Sluneční vítr
Geomagnetické pole


Status
Status

Více na n3kl.org.







Používejte Internet
Podporujte Choronzona!

Chronzon
Choronzon - démon Chaosu
a pán veškeré formy

webmaster&skripts:
Ro.
design&html:
Zuzana



Revue 44

Zuzana Antares & barevná realita:
Kusé komentáře denního magična.

Obsah nutno uchopit se stejnou vážností, s níž IAO pojímal tvoření světa.

Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!






Rozloučení s hlubinou
Vystoupení z Hádovy říše

Asi bych se měla nejdřív doběhnout. Poslední řádný článek se týká ještě Pluta, který už není právě nejvíc aktuální. Ne že by mi nechyběl. Život s ním byl přinejmenším napínavější, protože jsem nevěděla ani dne ani hodiny, co na mne vymyslí. Teď když je pryč, mám pocit, že mi chybí. Taky mám pocit, že jsem mu těmi chapadly potřásala málo intenzivně a že jsem mohla ze setkání více vytěžit.



Vezměme to nejdříve magicky:
už jsem psala tuším dříve, že vize i spojení dosahuji především koncentrací na atributy božstva a jeho prostředí, dále představou Skrytého ohně a dvourozměrného zásvětního bytí. U této metody jsem po celou dobu zůstala. Dotvořila jsem si rituální prvky - pozice těla, které zdůrazňovaly zemi a dotyk se zemí. Právě v tomto místě jsem možná udělala chybu. V téže době jsem se dost intenzivně zabývala i zemským živlem a zatím, z malého odstupu necelého roku, se mi jeví, že jsem nechala oba vlivy příliš propojit. Rituály k živlu země tak zdůrazňovaly vnitřní protor a stálý pohyb hmoty, zatímco invokace spojené s Plutonem byly vedeny k zemskému ohni a skrytému bohatství.
Přinejmenším ten druhý plutonsko-luciferský aspekt mi dobře vyšel, protože dalo-li se něco skutečně do pohybu, jsou to především věci hmotmného, ba i materiálního charakteru. To nejhrubší jde vždycky první, a stavět se má od základů.
Nakolik se mi spojily oba prvky, to budu moci posoudit až z většího odstupu. Ne že by mne to mrzelo, vyšlo to tak, jak vyšlo, oba proudy směřovaly k tomuto setkání a já nemám co si vymrčovat, že jsem si to představovala jinak. Jen mě zatím štve, že neumím podíl plutonického a zemského posoudit, natož oba vlivy nějak zhodnotit. Netrpělivost je zcela nemagická vlastnost, vím to a protestuji toliko pod vousy, které nemám (proto je to sylšet).
Euforické a nadějné období plutonské skončilo tak, jak velel horoskop - až jsem byla překvapená, jak rychle ode mne peklo spěchalo, čekala jsem nějaký dojezd nebo kolísání, nějaké vize nebo události, podobné těm, které období navozovaly. Ale nic, najednou byl konec jako když utne. Navazovalo smutné období, doprovázené nejen patřičnou náladou, ale taky patřičnými událostmi.
A teprve potom se začal projevovat Skrytý oheň. Zatím jej vnímám jako prskající a značně neustálený a čert suď, co z toho bude, ale cosi kdesi pracuje. Možná je zybtečně brzy, abych se pokoušela toto dění nějak popsat, ale ať dám k dobru aspoň nějaké pozorování:

Tak třeba O jazyce magie - takové pěkné téma a jak se vyjasnilo. Je to úloha, která se skládá ze dvou pod-úloh: První se týká vztahů a je laděná subjektivněji, druhá se týká řeči, a tu bych vyčlenila jakožto více objektivní problém.
Jestli mluvit či nemluvit je totiž u mne podobně jako u mnoha jiných spojeno se vztahy. Mluvit musí být s kým, a neduržuji-li dostatek vztahů, nemám s kým mluvit. Mluvení se beze vztahu mění v kázání, v čertapusté (i bohapusté) chvástání či v okázalé předvádění ramen pro zakrytí osobního pocitu nedostačivosti - také můžeme nazvat potřebou někoho poučovat. Zvláště to poslední mne nejdříve uvádělo v údiv, a protože jsem se ještě zcela nezbavila spasitelského komplexu, musím si dávat pozor, abych na dotyčného reagopvala co možná neutrálně. Ale zpátky na začátek této úvahy: Problémem je vztah. Nelze mluvit s někým o magii, která je vždy otázkou vlastního nitra, když s dotyčným nemám vztah, tj. známe se, víme, co od sebe čekat, máme se svým způsobem rádi a nesnažíme se jeden druhého přečůrat.
Objektivní část problému se týká řečové kultury. Nevím, zda ji spojit jen se slovní zásobou a s obratností při mluvení. Používání tikových slov (jako, proto, vlastně, tý jo, ty voe), nesmyslných spojení (to není o tom... to je o tom; to není můj šálek čaje) a nevhodných posuňků (říci to je v uvozovkách... a přitom dělat objema rukama pejska) nebo nespisovné pražštiny nenaznačuje nijak vysoké vzdělání mluvčího. Dojem vzdělání nelze nahonit ani přehnaným používáním cizích slov nebo vlpétáním anglických výrazů do svého projevu. Schopnost mluvit v sobě zahrnuje nejen slovní zásobu a řečové dovednosti, ale též umění respektovat partnera, což by byla další obsáhlá kapitola, tentorkát týkající se něčeho, co nazvu vychovaností.
Zdánlivě se mi otázka zda mluvit nebo nemluvit o magii komplikuje, přesto jsem k odpovědi podstatně blíže, než když jsem tuto otázku poprvé na těchto stránkách položila.
Naskýtá se mi teď příležitost, abych vzpomenula ty, kteří plácají a plácají a moc nepřemýšlejí, co vlastně plácají, a kteří se proti mému tehdejšímu článku mnohdy trošku dotčeně ozvali.

Tak. Další pozorování si zatím nechám pro sebe.

 
březen 2007

(c) 2003 Ro., http://ro.magick.cz