Nejvyšší magie pro nejvyšší zasvěcence z osobního pohledu - aneb Zuzaniny vlky plky - tu je klíč. Vlk už dávno převážil nad plkem. A bude ještě hůř.
Ostatní části lehce krvavého magického magazínu jsou určeny sběračům informací, zvědavcům na můj osobní život, čtenářům společenských rubrik a mému osobnímu archivu, který si klidně, případně rozčileně, tímto můžete číst.

Odbornější koncepty najdete na magick. Pokusy o odborné koncepty hledejte na Opatství.

Ve jménu aeonu Maatina si považujte všeho, co budete číst; ve jménu aeonu Horova
vše spalte!

---

To snad není možné!  Act III. Přehršel osobních postřehů z průběhu tohoto roku - země

Když sousedka, doktorka psychiatrie Holanová, začala stavět, neměli jsme potřebu její konání komentovat. Mám ke stavbám velmi pozitivní vztah zejména v případech, kdy se o ně nemusím starat. Na stavbě jsem vyrůstala a vůně "mokrých procesů", pleskání omítky a hrčení míchačky na maltu pokládám za malebné zvuky, jež doprovázely mé dorůstání. Náš zedník, bubeník místní kapely, byl pro mne idolem, když na starém kotoučáku pouštěl tehdejší hity od Abby, a možnost běhat po lešení, spát na půdě a vzdorovat drobným katastrofám, které stavbu doprovázejí, mi byly sluncem v jinak vcelku bezbarvém dětství. Když se u doktorků objevila parta fachmanů, bylo ještě vše v pořádku. Ba dokonce ani ve chvíli, kdy se před domem objevil mohutný kontejner na stavební suť, jsme neměli žádné podezření. Dobrá nálada nás přešla o pár dnů později. Unisono sbíječek se opřelo do stěny, která sousedí s obchodem a s Romanovým kutlochem. Vibrující servery, řinčící skla ve vitrínách se zbožím, otřásající se podlahy a stropy a především nesnesitelný hluk znemožnily Romanovi klidný život a především práci. Vůbec bych se nedivila tomu, kdyby toto nelidské zacházení s neživou hmotou bylo důvodem, který zavinil pád jednoho disku a definitivní, protože nenahraditelnou ztrátu dat. Ale možná jsem jenom trošku paranoidní, protože mě fakt hrozně moc naštvali. Sbíječky jsou mrchy, ale čekaly na nás horší časy. Sousedi se rozhodli, že shodí střechu. I tentokrát to začalo nenápadným sundáváním tašek, střešních latí a slaňováním trámů, o nichž zedníci tvrdili, že je vezou k doktorce na chatu, doktorka později ale prohlašovala, že je v nich dřevomorka a že ji určitě máme taky. Dřevomorku. Další den jsem unikla k rodičům před záchvatem nespavosti, který mne pronásledoval až do rána, kdy pro změnu nastoupil frontální útok sbíječek. Při návratu jsem se nejdřív nafoukla vztekem jako křeček, který se chystá prasknout. Už před tím nás mučili prachem a nepořádkem. Tentokrát to ale přehnali. Jemný poprašek se rozkládal ve vchodu do obchodu, na výkladech, na oknech, na autech, na silnici, prach jsme měli v celém knihkupectví, v průjezdě, ve dvoře, dokonce i na pavlačích a ve dvoře. Vztek explodoval a šla jsem seřvat dělníky za způsob práce. Jako obvykle když se rozzlobím, tak ani tentokrát nevím, co vše jsem jim řekla. Nemluvím sprostě, když nadávám, přesto se na mne obvykle každý velmi dlouho zlobí. Ti dělníci se s námi nebaví dodnes. ne že by mi chyběli. Do věštírny odmítli vstoupit klienti, že do takového bordelu nepůjdou. Dělníci uraženě ošplíchali vchod hadicí, čímž udělali z prachu blátíčko. Jak jsem to viděla, napsala jsem stížnost na stavební úřad. Paní doktorku jsem neviděla, až týden na to. Při setkání jsem jí šla vyložit, jak si počínají její dělníci, když tam není, co jim říkají pravidla provozu staveb, technika provádění bouracích prací a hygiena. Z krátkého rozhovoru mám nezapomenutelný zážitek. Tak si to představte: Celý týden chodí ulicí jí vyslané uklizečky a odstraňují následky bourání. K nám nedošly, no jo, když ona nás neviděla. Byl v tom domě někdo z těch šesti partají během tohoto týdne vůbec doma? A teď si vzpomíná.... nedal někdo od nás někam nějakou stížnost? Způsob vedení rozhovoru byl prostě pozoruhodný. Je to zvláštní pocit, že mi někdo lže do očí, a je mu jedno, že je to poznat a musím o tom vědět. Setkala jsem se s podobným způsobem jednání už dřív - u lidí, kteří byli dlouho ve vězení, u dětí z pasťáků a u narkomanů. Pochopila jsem, že je to jednání související s absolutní nedůvěrou v okolí, je často spojeno s násilím a že se musí dlouho cvičit. Takže nevěřte psychiatrům - jsou stejní jako výše jmenovaní. Což je z jiného pohledu tvrzení, které má logiku. S paní doktorkou mám takový zvláštní vztah, který taky souvisí s magií. Protože je to ale zase vztah zamotaný až nekauzální, nechám jej na někdy jindy. Až se mi bude chtít rýpat v podivnostech. Stížnosti píši ráda. Jako bývalý anarchista mám k protestům něžný a přátelský vztah. Pro místní úřad jsem proto občas postrachem. Nedobře jsem se zapsala i na úřadě finančním, kde jsem na jejich šlendrián poslala dvakrát kontrolu z ministerstva financí. Jednou mne kvůli tomu přijal ředitel úřadu, který pak byl udiven tím, že mám zápisník s velikou lebkou a zkříženými hnáty. V dnešní době se velmi dobře stěžuje, protože je na co. I člověk, který si bude stěžovat zcela neinformovaně a bezhlavě, se určitě trefí. Pokud ke stížnosti přidáte odvahu, paličatost a neústupnost, určitě uděláte kus práce pro společnost. Je možné, že se vám bude chtít zvracet, protože nepořádku je všude přehnaně mnoho. Lidé mají rádi plné žaludky, proto si obvykle nikdo na nic nestěžuje a stádné, souhlasné či konzumní chování je bráno jako norma. Nějak tak se to sešlo, že jsem byla zvolena jednatelem našeho sdružení vlastníků bytů. S úřednicemi jsem měla nejeden spor a dokonce jsem s nimi asi rok odmítala komunikovat, tak nechápu, jak toto dopustily. Možná už je jim to jedno nebo věří, že se s nimi nemám proč přít. Tuto neradostnou funkci jsem přijala nerada. Komu by se chtělo ve volném čase běhat po úřadech? Navíc fakt nesnáším to účetnictví.... Práce pro SVJ poznamenala celé letní prázdniny. Musela jsem vyřídit zápis do obchodního rejstříku, smlouvu s vodárnou a elektrárnou a další podobné radosti. Vždycky do pár dnů potom zapomenu, co všechno mám vyřizovat - je mi to cizí... hlavně do té doby, než je na co si stěžovat. Kromě výše zmíněné a s tímto nesouvisející stížnosti na paní doktorku jsem si stěžovala na firmu, která nám natřela 2m potrubí za 3.600,- Kč a vynadala jsem hloupým úřednicím ve vodárně do telat. Jinak z toho zatím není nic dobrého, ale ani nic zajímavého. Věřím, že můj čas ještě přijde.

10.10.2004